Východní Evropa jako sud s prachem? Severoatlantická aliance přemýšlí o "provokativních" akcích vůči Moskvě. Poprvé možná uskuteční velké vojenské manévry ve východní Evropě - a tím v hraničních oblastech s Ruskem. Plánované jednotky rychlého nasazení NATO budou pro členské země velmi drahou záležitostí, říká německý generál Hans-Lothar Domröse.
NATO uvažuje o tom, že v příhraničních oblastech s Ruskem a Ukrajinou uskuteční cvičení s desítkami tisíc vojáků.
"Velké manévry s 25 tisíci až 40 tisíci muži jsme dosud uskutečňovali jen v západních zemích NATO. Umím si klidně představit, že v budoucnu to uděláme také ve východní Evropě a v Pobaltí, řekl německý alianční generál Domröse listu Die Welt.
Nic bližšího k příslušným plánům ale generál nesdělil.
V důsledku ukrajinské krize ukazují jak západní obranný svaz, tak Rusko jeden druhému svaly. Aliance posiluje své základny a staví síly rychlého nasazení (NATO Response Forces). Na východě Evropy už opakovaně uskutečnila menší cvičení. Třeba letos v září taktické manévry ve Lvovské oblasti nazvané Rapid Trident-2014.
Také Rusové se v uplynulých měsících činili. U hranic s Ukrajinou dislokovali dočasně desítky tisíc vojáků, pořádali tam manévry a ruské vojenské letouny uskutečnily v minulých týdnech nezvykle rozsáhlé operace nad evropskými moři.
Letos jich už bylo zachyceno přes stovku, což je více než trojnásobek všech loňských případů, prohlásil nový generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. O smyslu a důvodech ruského postupu nicméně nechce spekulovat, poznamenal pouze, že Moskva podle všeho "ukazuje sílu".
Pro západní experty by to ale nemělo být překvapení. Že se bude ruská armáda takto v budoucnu intenzivněji projevovat, na to upozornil prezident Vladimír Putin už začátkem tohoto roku.
Rusko zaskočilo Západ nečekaně rychlou a snadnou anexí Krymu, který považuje za své historické území a jenž je vojenským odrazovým můstkem Kremlu do oblasti Středozemního moře a dále.
Hlavně z tohoto důvodu Moskva nemohla připustit, aby se v důsledku nové politiky Kyjeva "zmocnily" strategicky klíčového poloostrova USA a NATO.
Kreml rovněž neoficiálně podporuje mezinárodně neuznané separatistické republiky na východě Ukrajiny vojensky i jinak a téměř jistě jim bude pomáhat i nadále.
NATO je pod tlakem. Řada středo- a východoevropských zemí se cítí Ruskem ohrožena. Vojenští stratégové aliance pracují intenzivně na tom, aby se zlepšila její obranná připravenost vůči Rusku a aby na východě starého kontinentu zvýšili její odstrašující potenciál.
Čas tlačí. Už začátkem příštího roku chce osmadvacet členských zemí aliance rozhodnout o nových vojenských opatřeních.
"Viděli jsme, jak prezident Putin udělal ruské ozbrojené síly údernějšími a že ruské jednotky jsou zatraceně rychlé," řekl deníku Die Welt čtyřhvězdičkový generál Hans-Lothar Domröse, který je odpovědným aliančním vrchním velitelem pro severní a východní Evropu.
"Vytvoříme jednotku rychlého nasazení NATO, která bude sestávat z pěti až sedmi tisíc mužů a která bude na místě nasazení během dvou až pěti dnů," vysvětluje Domröse. Některé části těchto sil budou na místě už do dvou dnů, další až po třech nebo pěti dnech. "Bude to několikastupňový proces."
Generál zdůrazňuje, že nová krizová zbraň Západu se má realizovat co nejrychleji. "Podle našeho plánování by se měla jednotka rychlého nasazení účastnit velkých manévrů Trident Juncture v září 2015 ve Španělsku, v Itálii a Portugalsku.
Když vše poběží podle plánu, měla by být jednotka rychlého nasazení připravená k akcím koncem roku 2015."
Německý generál podtrhuje, že na nové úderné síle se nebudou podílet všechny členské země aliance. Jen ty, které mají nutnou vysoce moderní výzbroj a disponují potřebně vycvičenými vojáky. Přidat se můžou i státy, které nejsou členy NATO.
Peníze, peníze, peníze...
K nasazení se dostanou pozemní, námořní i vzdušné síly. "Plánujeme to tak, že každý rok bude novou údernou sílu tvořit šest až deset zemí a pak dojde ke střídání. Podle dosavadních plánů bude mít v každém cyklu jeden stát vedení..." Zúčastněné jednotky zůstanou na svých dosavadních základnách a budou se spojovat při cvičeních a akcích.
"Tyto vysoce mobilní jednotky musejí ovšem disponovat obrovskou vzdušnou flotilou, aby mohly být rychle v místě nasazení," dodává německý generál.
Poskytování těchto transportních prostředků bude podle něj pro země NATO jedna z největších výzev. Vedle vojáků je totiž nutné přepravovat i zavazadla, výzbroj, výstroj a stravu.
Vysoká bojová připravenost sil NATO bude stát členské země "hodně peněz".
"Jednotka musí být nejlépe vyzbrojená a trénovaná a musí být ve stálé bojové pohotovosti, i o víkendech." To není levné a vyžádá si to vysoké investice.
NATO se dohodlo na tom, že země budou investovat do své obrany dvě procenta HDP. Tento žádaný podíl splnili loni jen čtyři členové: USA (4,4 %), Británie (2,4), Řecko (2,3) a Estonsko (2,0). Česko loni vydalo na armádu 1,08 procent HDP, mnohem bohatší Němci 1,3 procenta.
Podle názoru Domröseho, který patří k nejdůležitějším stratégům NATO, musí organizace naléhavě modernizovat. "NATO musí být fit pro možné vedení války v 21. století. K tomu patří obrana před konvenčními útoky, ale také schopnost odvrátit kyberútoky a kontrolovat lokálně omezenou destabilizaci podvratnými nepřátelskými silami, které jsou obtížně uchopitelné."
NATO podle generála poznalo, že musí být rychlejší a flexibilnější, ale také lépe vyzbrojené. Dosavadní úderná jednotka NATO je prý příliš pomalá.
Ruský medvěd nespí. Naopak
O svou armádu se stále více stará i Ruská federace. Své vojsko usilovně modernizuje a investuje do něj ohromné sumy. V budoucnu mají vojáci dostávat celou pětinu státního rozpočtu.
Vyplývá to podkladů návrhů zákona o rozpočtu federace na léta 2015 až 2017, které před několika týdny předložila vláda Státní dumě, druhé parlamentní komoře. Podle ruského tisku by zbrojní výdaje v příštím roce měly stoupnout o 33 procent. Konkrétně to znamená sumu v přepočtu zhruba 1,73 bilionu korun.
Velikost sousta pro armádu se tak v celkovém obrazu rozpočtového koláče zvětší z 17,7 na 21,2 procenta.
Že chce Kreml dávat na vojsko a na modernizaci zbrojních podniků přes tři biliony rublů, oznámil nedávno prezident Vladimir Putin při svém vystoupení na investičním fóru Russia Calling.
V případě firem existuje snaha je částečně zprivatizovat a změnit v akciové společnosti. Putin poukázal na to, že už 25 procent produkce zbrojních firem má civilní pozadí.
Příkladem je Suchoj, jenž nevyrábí jen bojové letouny, ale také středně těžký dopravní Suchoj Superjet 100, který je určený pro místní a středně dlouhé linky.
Pokud jde o částečnou privatizaci zbrojařů, šéf Kremlu je přesvědčen, že je to výhodné pro jejich další rozvoj. Alexandr Derjugin, ředitel centra pro regionální reformy při Ruské akademii národního hospodářství a státní služby, konstatuje, že podíl zbrojních výdajů na ruském státním rozpočtu se zvyšuje setrvale.
"Roku 2011 odpovídala suma vydaná na zbrojení zhruba 2,8 procenta hrubého domácího produktu, do roku 2016 se zvýší na 3,8 procenta," říká.
Spojené státy však na tento účel vydávají stále výrazně více peněz. Pro srovnání, USA nyní dávají na zbrojní průmysl, jak už zmíněno, 4,4 procenta HDP.
Viděno procentuálně se Rusko v mezinárodním srovnání pohybuje kdesi ve středu tabulky, zdůrazňuje Anton Soroko z u investičního holdingu FINAM.
Absolutní špičku představují podle něj Američané s 600 miliardami dolarů (asi 12 bilionů korun) v roce 2013. "To je více peněz, než se použije na modernizaci ruské armády do roku 2020."
Řada ruských politiků a expertů zvyšování zbrojního rozpočtu a masivní investice do domácího zbrojního průmyslu kritizuje, protože nezůstanou peníze na sociální programy, vzdělávání, zdravotnictví či investice na regionální úrovni. Ruská vláda však takové pochyby nesdílí - alespoň ne oficiálně.
Podle údajů ruského ministerstva průmyslu podnítily zakázky zbrojnímu průmyslu od ledna do srpna 2014 jeho růst. Stavba lodí, letadel, kosmické techniky i dalších dopravních prostředků stoupla o 29,9 procenta, sdělilo vedení rezortu.
Odběrateli produktů, k nimž vedle zmíněných patří i železniční vagony, vrtulníky, ponorky a jiné, jsou hlavně stát nebo státní koncerny - rovněž ze zbrojní branže.
