Historicky první mezinárodní Cenu Václava Havla za lidská práva získal běloruský bojovník za lidská práva Ales Bjaljacki. Oznámila to Rada Evropy. Bjaljacki (51) je šéfem největší běloruské organizace na ochranu lidských práv Vjasna a v minulosti byl nominován na Nobelovu cenu za mír. Nyní je vězněn kvůli údajným daňovým podvodům. Ve Štrasburku ho zastupuje jeho žena.
"Ales bojuje za lidská práva a demokracii již dlouhá léta. Tuto cestu si zvolil již jako velmi mladý. I proto založil organizaci Vjasna. Nyní je na velmi dlouhou dobu ve vězení a není to pro něj vůbec snadné," uvedla viditelně dojatá Bjaljackého manželka poté, co Havlovu cenu převzala. "Má jiné podmínky než ostatní vězni, neumožňují mu kontakt s rodinou a tlačí na něj i jinými způsoby," dodala Natalija Pinčuková s tím, že situace ohledně dodržování lidských práv se v Bělorusku nijak nelepší.
Natalija Pinčuková ve svém projevu hovořila i o Havlově osobnosti. "Ales vždy říkal, že Václav Havel byl jeho duchovním rádcem," uvedla Bjaljackého manželka. V ruce držela jeden z pohledů, který jí její muž z vězení poslal a ve kterém právě bývalého československého a českého prezidenta citoval.
Cena Václava Havla za lidská práva nahrazuje dřívější cenu lidských práv Parlamentního shromáždění Rady Evropy. Ve výběrové komisi zasedl jeho předseda Jean-Claude Mignon a zástupci Knihovny Václava Havla a Nadace Charty 77. Trojici finalistů vybírali ze 27 nominovaných.
Cenu mohou dostat jak jednotlivci, tak nevládní organizace či jiné instituce usilující o dodržování lidských práv. Ocenění má ambici být v evropském měřítku srovnatelné s nynější Sacharovovou cenou, kterou uděluje Evropský parlament již více než 20 let. Laureát Havlova ocenění získá kromě trofeje a diplomu také odměnu ve výši 60 tisíc eur (asi 1,5 milionu korun).
|
Jednapadesátiletý Ales Bjaljacki patří k předním ochráncům lidských práv v Bělorusku. Je vůdcem organizace Vjasna, která monitoruje porušování lidských práv v zemi. Založena byla v roce 1996 a původně působila pod názvem Vjasna 96. V roce 2003 administrativa prezidenta Alexandra Lukašenka Vjasně zrušila státní registraci.
- V listopadu 2011 byl Bjaljacki odsouzen ke čtyřem a půl roku vězení, oficiálně za daňové úniky. Bjaljacki přijímal peníze od západních dárců pro vězněné běloruské opoziční aktivisty, které režim odsoudil za účast v protestech proti prezidentu Lukašenkovi. Nepřiznáním daně z příjmu údajně způsobil státu škodu přes 757 milionů běloruských rublů (1,8 milionu korun).
- Bjaljacki přijetí peněz nepopíral a prostřednictvím svých právníků se bránil tím, že přijaté peníze nebyly jeho osobním majetkem, a tudíž dani z příjmu nepodléhaly. Loni v lednu soud zamítl jeho odvolání. Proti zadržení Bjaljackého v roce 2011 protestovala kromě dalších zemí i česká diplomacie.
- Informace o pohybu na účtech získala běloruská prokuratura od litevského ministerstva spravedlnosti a polské generální prokuratury. Tehdy se objevily spekulace, že Minsk získal některá data i z České republiky, toto podezření se ale nepotvrdilo. Předání těchto informací autoritářskému běloruskému režimu vyvolalo ve Varšavě a Vilniusu politický skandál. Oba státy totiž běloruskou opozici vždy podporovaly. Bjaljackému se omluvily a několik bankovních úředníků přišlo o místo, nicméně uvěznění běloruského aktivisty se už nedalo zabránit.
- Aljaksandr (Ales) Viktaravič Bjaljacki se narodil 25. září 1962 v městečku Vjartsilja v Karelské autonomní oblasti u hranic s Finskem v běloruské rodině, která do Ruska odjela za prací. O dva roky později se s rodiči vrátil do Běloruska.
- Na Gomelské státní univerzitě vystudoval historii a filologii a poté byl učitelem. Koncem 80. let působil v různých neformálních literárních spolcích a kriticky vystupoval proti sovětskému režimu. V roce 1989 získal na Literárním institutu Běloruské akademie věd doktorát. V letech 1989 až 1998 byl ředitelem Literárního muzea Maksima Bahdanoviče a v letech 1991 až 1995 byl zastupitelem v Minsku. Je také členem Svazu běloruských spisovatelů.
- Bjaljacki je viceprezidentem Mezinárodní federace pro lidská práva. V roce 2005 získal cenu Homo Homini organizace Člověk v tísni, kterou mu předal osobně bývalý český prezident Václav Havel. Několikrát byl také nominován na Nobelovu cenu za mír a loni byl mezi kandidáty na Sacharovovu cenu za svobodu myšlení. V září 2012 byl vyhlášen laureátem Ceny Lecha Walesy.
- Bjaljacki je ženatý, má syna Adama.
|
