Rada Evropy
První cenu Václava Havla získal vězněný Bělorus
30.09.2013 13:17 Aktualizováno 30.09. 15:30
Historicky první mezinárodní Cenu Václava Havla za lidská práva získal běloruský bojovník za lidská práva Ales Bjaljacki. Oznámila to Rada Evropy. Bjaljacki (51) je šéfem největší běloruské organizace na ochranu lidských práv Vjasna a v minulosti byl nominován na Nobelovu cenu za mír. Nyní je vězněn kvůli údajným daňovým podvodům. Ve Štrasburku ho zastupuje jeho žena.
"Ales bojuje za lidská práva a demokracii již dlouhá léta. Tuto cestu si zvolil již jako velmi mladý. I proto založil organizaci Vjasna. Nyní je na velmi dlouhou dobu ve vězení a není to pro něj vůbec snadné," uvedla viditelně dojatá Bjaljackého manželka poté, co Havlovu cenu převzala. "Má jiné podmínky než ostatní vězni, neumožňují mu kontakt s rodinou a tlačí na něj i jinými způsoby," dodala Natalija Pinčuková s tím, že situace ohledně dodržování lidských práv se v Bělorusku nijak nelepší.
Natalija Pinčuková ve svém projevu hovořila i o Havlově osobnosti. "Ales vždy říkal, že Václav Havel byl jeho duchovním rádcem," uvedla Bjaljackého manželka. V ruce držela jeden z pohledů, který jí její muž z vězení poslal a ve kterém právě bývalého československého a českého prezidenta citoval.
Cena Václava Havla za lidská práva nahrazuje dřívější cenu lidských práv Parlamentního shromáždění Rady Evropy. Ve výběrové komisi zasedl jeho předseda Jean-Claude Mignon a zástupci Knihovny Václava Havla a Nadace Charty 77. Trojici finalistů vybírali ze 27 nominovaných.
Cenu mohou dostat jak jednotlivci, tak nevládní organizace či jiné instituce usilující o dodržování lidských práv. Ocenění má ambici být v evropském měřítku srovnatelné s nynější Sacharovovou cenou, kterou uděluje Evropský parlament již více než 20 let. Laureát Havlova ocenění získá kromě trofeje a diplomu také odměnu ve výši 60 tisíc eur (asi 1,5 milionu korun).
Jednapadesátiletý Ales Bjaljacki patří k předním ochráncům lidských práv v Bělorusku. Je vůdcem organizace Vjasna, která monitoruje porušování lidských práv v zemi. Založena byla v roce 1996 a původně působila pod názvem Vjasna 96. V roce 2003 administrativa prezidenta Alexandra Lukašenka Vjasně zrušila státní registraci. |
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.