Summit NATO
První fáze protiraketové obrany je funkční, bude chránit Evropu

První fáze systému protiraketové obrany, která by měla chránit Evropu před útoky z Blízkého východu, je funkční. Na summitu Severoatlantické aliance v Chicagu to uvedl její šéf Anders Fogh Rasmussen. Budování systému by celkem mělo mít čtyři fáze.

Rasmussen nynější stav systému označil za prozatímní. V praxi to znamená, že i když je systém stále v plenkách, dokáže již ochránit před útokem balistickou raketou. "Jde o první krok k dlouhodobému cíli," uvedl generální tajemník NATO.

Aliance se v této fázi dohodla na velících a kontrolních procedurách pro obranu proti balistickým raketám. Součásti systému jsou nyní ve Španělsku, Turecku, Rumunsku a Polsku. NATO převzalo přímou kontrolu nad radarovou součástí systému umístěnou v Turecku. Americké lodě schopné podílet se na protiraketové obraně v Evropě jsou nyní schopné fungovat pod operačním velením NATO, pokud to bude potřeba.

Po prozatímní fázi bude v roce 2015 následovat počáteční akceschopná fáze, uvedl Bílý dům. Plně funkční by systém měl být v roce 2018.

Protiraketový systém, jehož podoba byla dohodnuta na summitu NATO v Lisabonu v roce 2010, by měl chránit Evropu a její alianční spojence před potenciálními balistickými útoky od států, jako jsou Írán nebo KLDR. Projekt počítá se zapojením Ruska, obě strany se však rozcházejí v pohledu na způsob realizace této spolupráce.

Plánovaný alianční systém nahradil dřívější záměr Washingtonu vybudovat prvky štítu na území Česka a Polska, jež byly rovněž terčem tvrdé kritiky Rusů. Americký prezident Barack Obama pak od tohoto plánu ustoupil.

Bez české účasti

Český ministr obrany Alexandr Vondra  řekl, že o případné české účasti v dalších fázích systému se neuvažuje. "V tomto systému my jsme o své místo bohužel přišli, nemá cenu se do toho teď nějakým způsobem vlamovat, protože ty role jsou rozděleny," podotkl.

Dodal, že kromě protiraketové obrany iniciované Spojenými státy si vlastní systém buduje i aliance. Oba systémy budou spolupracovat. Vondra nevylučuje, že do aliančního projektu by se v budoucnu mohla zapojit i Česká republika. Ve střednědobém výhledu se to ale nestane, protože na to stát nemá peníze.

"Přišli jsme prostě o příležitost, kdy Američané nám něco nabízeli takříkajíc za své peníze. Teď to trochu v jiné formě instalují na Balkáně a v Polsku. My jsme tady o tu příležitost přišli, a pokud se někdy objeví, tak to bude holt také za naše peníze," podotkl Vondra, který patřil mezi zastánce české účasti v americké protiraketové obraně.