"Ještě před deseti po nás házeli kameny a lahve," upozornil na proměnu polské společnosti první homosexuál v polském parlamentu, který se svou sexuální orientací netají - Robert Biedroń (35).
Na kandidátce Palikotova hnutí, které v nedávných volbách do Sejmu, dolní komory parlamentu, zabodovalo programem tolerantního a světského státu, uspěl nejen Biedroń, ale i Anna Grodzká, která bude první transsexuálkou v polských poslaneckých lavicích.
"Zařadit nás na kandidátku bylo riskantní, ale ukázalo se, že jsme volitelní," dodal jeden z nejznámějších polských bojovníků za práva sexuálních menšin.
Ve svém volebním obvodu na severozápadě Polska získal o necelých tisíc hlasů méně než bývalý premiér Leszek Miller, kandidát Svazu demokratické levice (SLD).
Palikotovo hnutí (RP) ve volbách 9. října nečekaně skončilo na třetím místě. Nechalo za sebou SLD, který se tradičně snažil oslovit voliče, kteří chtějí oslabit vliv katolické církve v Polsku a liberalizovat společenské poměry v zemi.
Biedroń přiznává, že váhal, zda má kandidovat za Palikotovo hnutí, v jehož čele stojí člověk, který ještě v letech 2005 až 2006 vydával katolický týdeník Ozon kritizující homosexualitu. Jednou na titulní straně otiskl heslo "Zákaz teploušů".
Dnes Janusz Palikot říká, že se za toto své období stydí a Biedrońovi se za urážení homosexuálů omluvil. "Tak, jak se změnilo Polsko, je i Palikot jiným člověkem, on je pro mě symbolem té změny," řekl Biedroń.
"Ať je v Polsku čtyřicet milionů Palikotů, kteří se jako on chovají k jiným lidem s úctou," prohlásil o politikovi, který má kvůli svému často skandálnímu chování z minulosti pověst zlobivého dítěte polské politiky.
Biedroń chce v Sejmu usilovat o uzákonění registrovaného partnerství pro homosexuální i heterosexuální páry nebo bojovat za modernizaci školství. Je pro něho nepřijatelné, aby se děti učily z učebnic, kde se píše, že homosexualita je nemoc.
"Sním o tom, že se v Sejmu nenechám zatáhnout do stranické války, že bude prostor pro věcnou debatu," říká Biedroń. "Polsko je nás všech, je i toho 1,5 milionu lidí, kteří hlasovali pro Palikotovo hnutí," vzkázal představitelům národně-konzervativního Práva a spravedlnosti, kteří ve volbách skončili druzí a krátce poté oznámili, že hodlají Palikotovo hnutí ignorovat.
"Nešli přece do parlamentu proto, aby izolovali nás nebo aby izolovali sebe," řekl o PiS, kterému ve volbách dalo hlas 30 procent voličů. Podle Biedroně je děsivé, že xenofobní strana, která se živí na nenávisti a dělí Poláky na lepší a horší kategorii, má takovou podporu.
"Měli bychom se zamyslet, co se děje v Polsku špatného," uvedl. Myslí si, že stále silná pozice PiS expremiéra Jaroslawa Kaczyńského je důsledkem frustrace mnoha lidí z transformace, jíž Polsko prošlo po pádu komunismu v roce 1989. "Chtějí radikální změny, hledají nepřátele a viníky, kteří odpovídají za to, že se jim nevede dobře," tvrdí Biedroń.
S politickým mírem a prostorem pro klidné debaty, o kterých sní Biedroń, ale Palikotovo hnutí nemůže počítat. Hned několik dnů po volbách z 9. října vypukla na politické scéně v silně katolickém Polsku bouře. Vyvolal ji sám Janusz Palikot, když oznámil, že chce jednat o odstranění kříže, který už 14 let visí v hlavním jednacím sále Sejmu.
