Dozorce z nacistického vyhlazovacího tábora Osvětim Oskar Gröning neuspěl se svým odvoláním a měl by jít na čtyři roky do vězení. Rozhodl o tom spolkový soudní dvůr v Karlsruhe, jehož rozsudek je pravomocný. Gröning (95) byl shledán spoluvinným na vraždách statisíců lidí, ale kvůli vysokému věku a špatnému zdraví možná nakonec do vězení nenastoupí.
Bývalého dobrovolníka jednotek SS Gröninga již loni poslal soud v severoněmeckém Lüneburgu na čtyři roky do vězení za napomáhání k vraždám tří set tisíc maďarských Židů, kteří zemřeli v Osvětimi v plynových komorách v období mezi květnem a červencem 1944.
Podle prokuratury i podle svého prohlášení se Gröning neúčastnil přímo násilností, pracoval prý pouze na odklízení zavazadel deportovaných vězňů a v evidenci. Média ho proto označují za osvětimského účetního. Podle obžaloby však svou prací podporoval systematické vyvražďování, a proto také čelil obvinění z napomáhání k trestnému činu.
Soud v Lüneburgu nakonec udělil Gröningovi vyšší než 3,5letý trest, který požadovala prokuratura. Podle soudu totiž dozorce dobrovolně přijal "bezpečnou úřednickou práci v mašinerii určené výhradně k zabíjení" lidských bytostí.
Prokuratura ale tehdy ještě před vynesením verdiktu uvedla, že až 22 měsíců z trestu by mohlo být jako kompenzace za průtahy považováno za odpykaných, neboť Gröninga bylo možné odsoudit již v rámci vyšetřování na přelomu 70. a 80. let. Tehdejší trestní řízení ale bylo zastaveno.
Vzhledem k vysokému věku a zhoršujícímu se zdraví odsouzeného však již loni existovaly vážné pochybnosti, zda Gröning vůbec do vězení nastoupí.
V Německu se v současnosti konají zřejmě poslední soudní procesy, v nichž se ze svých činů zodpovídají členové personálu nacistických vyhlazovacích táborů. Před soudem nedávno stanul i jiný dozorce z Osvětimi Reinhold Hanning. Zároveň začala stání s příslušníkem zdravotní služby SS v Osvětimi Hubertem Zafkem. Očekává se i zahájení procesu s Helmou M., která v Osvětimi působila jako radiotelegrafistka.
