Inspirace Poláky
Putinovo embargo spojuje. Belgičané jedí ve velkém hrušky

Nic neposílí pocit sounáležitosti tak jako hrozba společného nepřítele. Přispěje krize ve vztazích Západu a Ruska k tomu, že budou Evropané držet více pohromadě? Aspoň zčásti má takové účinky ruské embargo na dovoz evropských potravin. Poláky, kteří začali ve velkém pojídat jablka, aby pomohli domácím zemědělcům, nyní následují i Belgičané s hruškami.

Ve vlámském městě Peer (v nizozemštině právě "hruška") se v pondělí sešly desítky obyvatel a pod vedením starosty Stevena Matheïe zapózovaly pro společnou fotografii. Všichni měli v puse právě hrušku. Chtěli tak dát najevo, že podporují belgické farmáře a opatření přijaté Kremlem jejich zemi nepoškodí.

Fotografie vznikla v rámci twitterové iniciativy #SHAREaPEAR, v rámci které se Belgičané fotí právě při konzumaci tohoto šťavnatého ovoce. Autoři své počiny označují jako perfies (slovní hříčka ze slov "peer" a "selfie"). Doprovázejí je komentáři jako "Nepotřebujeme Putina" nebo "Putine, nevíš, o co přicházíš".

Kampaň zatím zaznamenává velké úspěchy, což ukazují údaje z obchodů. Podle prodejců se za tak krátký čas tolik hrušek ještě nikdy neprodalo. Belgičané jich údajně kupují dvakrát tolik než obyčejně. "Všechny obchody zvýšily svoje objednávky," potvrdila deníkům Het Belang a De Gazet van Antwerpen Petra Wautraetsová z ovocného trhu v provincii Limburk.

Jean-Jacques Schols z obchodu sítě Carrefour ve městě Sint-Truiden se přidává. "Zákazníci chtějí podpořit belgickou produkci. Poznáte to z toho, co říkají," tvrdí.

Belgie vyvážela do Ruska devadesát tisíc tun hrušek ročně. Aby se výpadek podařilo nahradit, musí prý každý Belgičan sníst týdně o jednu hrušku navíc. V rámci Evropské unie je Belgie po Španělsku a Nizozemsku třetím největším producentem tohoto ovoce. Celkem se ho v zemi urodí ročně 310 tisíc tun.

To, zda belgickým farmářům internetová iniciativa skutečně pomůže, zatím není jasné. Nejdůležitější pro ně budou měsíce září a říjen, kdy se hrušek prodá nejvíc. Konzumenti tedy musejí ve svém úsilí vytrvat.

Pokud zemědělci dopady embarga přesto pocítí, obrátí se s žádostí pomoci na Evropskou unii. V jejím krizovém fondu pro pomoc farmářům je 420 milionů eur.