Přátelé Kremlu
Putinův zdařilý vídeňský valčík a Bruselu zubů skřípění
26.06.2014 06:30 Analýza
Vídeň mi přirostla k srdci, vyznal se Vladimír Putin šarmantně z údajné lásky k rakouské metropoli. Stalo se v úterý, kdy nehledě na ukrajinskou krizi a na kritiku ze strany USA a EU uskutečnil ruský prezident státní návštěvu Rakouska. Jejím vrcholem, byť ne oficiálně, bylo podepsání smlouvy mezi OMV a Gazpromem o plynovodu South Stream, který z jihu obchází Ukrajinu. Projekt je Američanům a části unijních politiků a bruselského úřednictva trnem v oku.
Šéf Kremlu vypadal v Rakousku uvolněně a spokojeně. Jak by také ne. Byla to jeho první pracovní návštěva v zemi Evropské unie od ruské anexe Krymu a rakouští hostitelé se k němu chovali velmi vstřícně a příjemně. Když Putin vstoupil do Vídeňské hospodářské komory, přítomní podnikatelé ho přivítali hlasitým potleskem.
"Rakousko sleduje velmi vyváženou a objektivní politiku," pravil ruský host. Takové přízni jako zde by se nyní v Unii těšil málokde.
"Ze sankcí nemůže nikdo profitovat. Je lepší, když se dobrá řešení hledají vzájemnou vstřícností," zaznělo z úst rakouského prezidenta Heinze Fischera, jenž Putinovu návštěvu opakovaně ospravedlňoval před kritikou USA a některých zemí EU.
Sporné, uváděla řada evropských médií, nebylo jen přijetí Putina ve Vídni samo o sobě, ale sporná je také dohoda, kterou Rusko v jejím rámci podepsalo. Konkrétně mezi rakouským energetickým koncernem OMV a ruským Gazpromem o rakouském úseku plynovodu South Stream, jímž by měl od roku 2017 proudit do Evropy ruský plyn.
Jde o trasu z italského Travisia, kde plynovod vedoucí z ruského města Anapa končí, do uzlu Baumgarten na severu Vídně. Trasa obchází Ukrajinu z jihu (podobně, jako ji ze severu míjí už fungující North Stream) a zčásti vede po dně Černého moře. Když projekt South Stream vznikal, hodnotilo se kladně, že bude imunní proti opakovaným plynovým krizím na Ukrajině.
Od té doby se však výrazně změnilo politické klima a Jižní proud, jak zní jeho český název, by mnozí američtí a evropští politici nejraději "zařízli". Na to už ovšem je, zdá se, dosti pozdě.
USA chtějí zmařit South Stream?
Unie v tom totiž není zdaleka jednotná, třebaže se snaží dávat najevo opak - stejně, jako je tomu ohledně přístupu k Rusku v souvislosti s krizi kolem Ukrajiny. Ukázal to i čerstvý výlet Putina do Vídně. Šéf Kremlu během něj prohlásil, že Američané se snaží stavbě South Streamu zabránit.
Na tom ale není nic neobvyklého, USA k tomu vedou jejich vlastní obchodní zájmy, dodal s úsměvem pán Kremlu. Američané podle něj chtějí do EU dodávat břidlicový plyn. "To je soutěž a při ní se nasazují politické prostředky," objasňoval ruský prezident.
Putin hájil plynovod, jehož ruská část se začala stavět už v prosinci roku 2012 a který má být dlouhý kolem 2400 kilometrů, s poukazem na energetické zájmy Evropy. "Projekt není namířen proti nikomu." Naopak, poslouží prý energetické stabilitě celé EU.
Připomeňme, že plynová válka mezi Moskvou a Kyjevem trvá s přestávkami a různou intenzitou už plus minus osm let. Dodávky skrze North Stream podobné lapálie nemůžou nikterak ohrozit.
Zhruba před týdnem srbská vláda prohlásila, že South Stream je v jejím národním zájmu. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov oznámil, že stavební práce na srbském úseku začnou v červenci. Také Slovinsko nedávno ujistilo, že plynovod má jeho podporu.
Bruselským se ale nedávno podařilo přitisknout ke zdi Bulhary.
Jako důvod posloužily Evropské komisi (EK) pochyby, zda byly zakázky na stavbu zadány v souladu s unijním právem. Nejchudší země EU je nejslabším článkem jižního plynového řetězu.
"Projekt bude pokračovat jen tehdy, když vyřešíme všechny body kritiky z Bruselu," sdělil bulharský premiér Plamen Orešarský.
Sedm let po vstupu do EU jsou Bulhaři stále téměř kompletně závislí na ruském plynu. Spor o něj mezi Ukrajinou a Ruskem začátkem roku 2009 zemi těžce zasáhl. Stovky tisíc lidí mrzly bez topení.
Podle EK je South Stream v rozporu s třetím energetickým balíčkem EU, který při produkci, transportu a distribuci plynu usiluje o rozbití dominantních pozic jednotlivých hráčů, právě, jako je Gazprom.
Rakouský klín do EU
Řada unijních partnerů Rakouska se na Putinovu návštěvu, jež byla domluvena už před třemi roky, dívala velmi skepticky. Nejotevřeněji to zřejmě vyjádřil šéf švédské diplomacie Karl Bildt, pode nějž by nebylo chytré, kdyby se Vídeň nechala od Moskvy využít jako klín vražený do EU. Putin prý chce Unii rozpoltit.
Diplomatičtěji se vyjádřila americká ambasáda ve Vídni. Od začátku ukrajinské krize je pro EU zásadní jednota Západu. Rakouská vláda, šéfové rakouského byznysu a rakouský lid by si měli bedlivě rozmyslet, zda akce s Putinovou návštěvou spojené k těmto snahám přispívají.
Rakousko je stavitel mostů, znělo jako tenor v odpověď z úst předních rakouských politiků. Jako neutrální země můžeme pomoci snahám o mír a deeskalaci na Ukrajině, uvedl spolkový kancléř Werner Faymann. Z parlamentních partají se k červenému koberci pro Putina vyjádřili kriticky jen Zelení.
Je ale dobré si připomenout, že hlava státu Heinz Fischer hovořila o otevřených kanálech a potřebě spolu hovořit i v 80. letech minulého století. Tehdy tento přední politik socialistů (SPÖ) klábosil ve Vídni s vrchním komunistickým normalizátorem v ČSSR Vasilem Biľakem.
Od doby, kdy je Fischer v úřadu, je podpora rakouských hospodářských zájmů na čele jeho zahraničněpolitické agendy. Kdykoli vyráží za rakouská humna, je jeho letadlo nabité zástupci byznysu. Rozhodně mu nelze vyčítat, že by se nestaral o blaho ekonomiky své vlasti.
Pokud jde o Rusko, je nejen největším dodavatelem plynu do Rakouska, ale v uplynulých letech se pro Rakušany stalo i jedním z nejdůležitějších obchodních partnerů. Ještě před vypuknutím ukrajinské krize mířily do alpské země tisíce ruských turistů s nabitými prkenicemi.
Rakouské firmy investují miliardy eur v Ruské federaci. Rusové nabízejí Rakušanům otevřenou náruč, tak proč se k nim točit zády. Pokud jde o South Stream, pokryje asi deset procent potřeby plynu EU. Anebo jinak, pokryje spotřebu plynu kolem 38 milionů domácností.
Aliance Putinových přátel - tajná schůzka
Nejde ale jen o špičkové politiky sociálních demokratů a lidovců. V Rakousku existuje široká aliance Putinových přátel, od prominentních byznysmenů přes lyžařskou legendu Karla Schranze po přední exponenty pravicové Svobodné strany Rakouska (FPÖ).
Její šéf Heinz-Christian Strache v uplynulých měsících důsledně hájil pohled Kremlu a mezi jiným kritizoval sankce Vídně vůči Rusku jako porušení rakouské neutrality. Zástupci FPÖ fungovali jako volební pozorovatelé referenda na Krymu po jeho anexi Ruskem.
Letos koncem května se ve Vídni uskutečnila vrcholná, přísně tajná schůzka Putinovy "páté kolony" v Evropě, napsal švýcarský list Tages Anzeiger a některá média rakouská.
Místem srazu byl Lichtenštejnský městský palác v rakouském hlavním městě a jeho oficiálním tématem byl Vídeňský kongres (od září 1814 do června 1815) před 200 lety, který ustavením "svaté aliance" přinesl kontinentu století relativního klidu a geopolitické rovnováhy.
Ve skutečnosti se ale ve slavnostním sále paláce hovořilo hlavně o budoucnosti, ne o minulosti. Přítomní, nacionalisté a křesťanští fundamentalisté z Ruska a Západu, diskutovali o tom, jak spasit Evropu před liberalismem a satanskou homosexuální lobby, jak by šlo obnovit starý, bohem daný řád.
Hostitelem vídeňského jednání byli ruský oligarcha Konstantin Malofejev a jeho Nadace svatého Basileiose Velikého (též Basil). Malofejev akci též moderoval.
Dalšími významnými hosty byli šéfideolog Eurasijského hnutí Alexandr Dugin, známý ruský národovecký malíř Ilja Glasunov, francouzská poslankyně Marion Maréchal-Le Penová, francouzský historik Aymeric Chauprade, španělský princ Sixtus Jindřich Bourbonsko-Parmský, vůdce katolicko-monarchistického karlistického hnutí, či švýcarský finančník Serge de Pahlen, manžel dědičky firmy Fiat Margherity Agnelli de Pahlenové.
Vedle politiků FPÖ přijeli i zástupci z Bulharska, Chorvatska nebo Gruzie.
Ve snaze zachovávat tradiční křesťanské hodnoty, včetně rodinných, je Rusko pro mnohé příkladem, ba ideálem.
Tisk a veřejnost se o přísně tajné akci nedozvěděly. Dokonce ani účastníci na ní nesměli fotografovat. Barokní palác hlídala soukromá firma, závěsy jednacího sálu byly zatažené.
K hvězdám setkání patřil už zmíněný Dugin, publicista a politolog z Moskvy, který propaguje evropsko-asijský svaz pod vedením Ruska. V jednom televizním vystoupení letos v dubnu Dugin navrhl, aby se z Evropy stal mírovou cestou protektorát Ruska, čímž by se Evropa uchránila před homosňatky, Pussy Riot a sama před sebou.
Dugin tvrdí, že je jisté, že on a jeho věrní se těší podpoře proruské páté kolony v Evropě. Jsou to prý evropští intelektuálové, kteří chtějí posílit svou identitu.
Konstantina Malofejeva nazval list Financial Times "moderním Rasputinem", který má přes přítele mnicha přímý přístup k Putinovi. Podle ruských médií Malofejev financuje separatisty na jihovýchodě Ukrajiny.
Někteří hosté ve vídeňském paláci chválili Putina. Jeden vidí v ruském prezidentovi vykupitele a reinkarnaci cara Alexandra I.
Příští setkání nacionalistů se se má údajně konat v lednu příštího roku v Moskvě. Organizátor navrhoval Krym, ale to ostatní odmítli. Proč? V lednu je poloostrov vlhký a neútulný.
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.