Neschopnost bosenských politických představitelů učinit pokrok v reformách, které vyžaduje Evropská unie, ještě více oddálí očekávanou oficiální žádost Sarajeva o členství v tomto evropském bloku. Prohlásil to eurokomisař pro rozšíření Štefan Füle.
"Představitelé Bosny a Hercegoviny nejsou schopni dostát hlavním závazkům, které si sami stanovili," řekl Füle po setkání s politickými vůdci. "Je jasné, že to zbrzdí integraci vaší země do Evropské unie."
Bosna chtěla podat přihlášku do EU letos, ale hašteření mezi Bosňáky (dříve Muslimy), bosenskými Srby a bosenskými Chorvaty opakovaně od roku 2008, kdy Sarajevo podepsalo s Bruselem asociační dohodu, vedlo k zastavení reformního procesu. Další zpoždění vyvolaly nynější spory o rozpočet.
Bosna a Kosovo jsou jediné státy západního Balkánu, které ještě nepodaly přihlášku ke vstupu do EU. Sousední Chorvatsko by evropský blok mělo rozšířit v příštím roce, Slovinsko je unijním členem od roku 2004, Albánie, Makedonie, Černá Hora a Srbsko o unijní členství již požádaly a v současné době se nacházejí na různých stupních budoucí integrace.
Jako hlavní podmínku stanovil Brusel uvedení bosenské ústavy do souladu s evropskou listinou lidských práv, což by mělo zrovnoprávnit všechny v Bosně žijící menšiny, jejichž příslušníci se nyní nemohou ucházet o vysoké státní úřady.
Například post prezidenta mohou zastávat jen Bosňáci, Srbové a Chorvaté.
Ústava se nedočkala požadované úpravy ani přesto, že Sarajevu před třemi lety nařídil Evropský soud pro lidská práva, aby i ostatním menšinám, jako jsou Židé nebo Romové, umožnil kandidovat na úřad hlavy státu.
Bosna je od 90. let dvacátého století, kdy prošla nejhorším evropským ozbrojeným konfliktem od konce druhé světové války, etnicky hluboce rozdělena mezi někdejší válečné rivaly, kteří žijí ve dvou autonomních částech - muslimsko-chorvatské Federaci Bosny a Hercegoviny a v Republice srbské.
Soupeření mezi těmito entitami zpomaluje prosazování nutných reforem na celostátní úrovni a je brzdou hospodářského růstu.
