Rozdělení Československa na konci roku 1992 bez předchozího referenda bylo podle slovenské expremiérky Ivety Radičové volebním podvodem politických stran vůči občanům. O tak důležité záležitosti, jakou je státoprávní uspořádání, musí rozhodnout občané, uvedla Radičové v nové knize Krajina hrubých čiar (Země tlustých čar), kterou představila v Bratislavě. Kritizovala rovněž posledního československého prezidenta Václava Havla za to, že prý souhlasil s rozpadem Československa a že pak přijal funkci českého prezidenta.
Rozpad federace bez vypsání lidového hlasování prý dosud ovlivňuje politickou kulturu v Česku i na Slovensku. "Politici si uzurpují rozhodování, na které nemají kompetence ani právo. Bude trvat ještě jistou dobu, než se vrátíme k zásadní otázce, že jsou problémy, o nichž zvolený politik nemůže rozhodovat, a proto se musí obrátit na občany, aby o tom rozhodli oni," poznamenala Radičová.
První žena v čele slovenské vlády tvrdila, že politici neměli mandát rozhodnout bez vyjádření občanů o zániku Československa a že toto rozhodnutí udělali politici, kteří byli "v mnohém reprodukcí bývalého komunistického režimu". Připomněla, že v průzkumech veřejného mínění se proti rozdělení společného státu tehdy vyslovila většina obyvatel Československa.
Hlavními architekty rozdělení federace se po volbách konaných v roce 1992 stali tehdejší český premiér Václav Klaus a jeho slovenský protějšek Vladimír Mečiar.
Radičová také kritizovala Havla, který v roce 1992 odstoupil z funkce československého prezidenta a po rozdělení federace se stal českým prezidentem. "Havla si nesmírně vážím. Ale v jistém momentu jako prezident České a Slovenské Federativní Republiky řekl ano rozdělení státu a vzápětí souhlasil s tím, aby byl prezidentem jiného státu.
Tento jeho změněný postoj byl důležitým signálem změny názoru v zásadní věci, dokonce až popřením samého sebe," uvedla Radičová v knize, která byla sestavena z otázek její bývalé spolupracovnice a novinářky Ľuby Lesné a z odpovědí slovenské expremiérky.
Za chybu označila Radičová rovněž skutečnost, že Slováci se dosud nevypořádali s představiteli komunistického režimu. "Dodnes máme reprodukovanou ekonomickou oligarchii z bývalých komunistických kádrů a nebylo žádné prověřování majetku, žádné zbavování funkcí. Zapomnělo se na trauma z okupace a na charakter normalizace. Toto všechno prošlo mlčením a nástupem obrodných komunistů do nových funkcí," poznamenala Radičová v knize. Tvrdila, že ani slovenská církev na rozdíl od české nezbavila funkcí ty duchovní, kteří spolupracovali s komunistickým režimem.
Důsledky "tlusté čáry" v podobě generálního pardonu za minulostí prý přetrvávají v zemi do současnosti. Slovensko je podle Radičové jediným státem visegrádské čtyřky, které nevyvodilo odpovědnost z příkoří komunistického režimu.
"Jedním z hlavních důvodů je ten, že na Slovensku nebyl až tak silný organizovaný odpor proti komunistickému režimu jako v Česku," soudí Radičová, která po pádu své vlády v roce 2011 a po následných předčasných volbách odešla z vysoké politiky. Vystudovaná socioložka v knize hodnotila vývoj na Slovensku od pádu komunismu v roce 1989 do současnosti.
