Jeho vedlejší příjmy vyvolaly prudké debaty, hlavně v médiích. Nyní Peer Steinbrück, který příští rok vyzve za socialisty k boji o úřad německého kancléře Angelu Merkelovou, zveřejnil své honoráře za přednášky a různá vystoupení. Celkem si tímto způsobem v letech 2009 až 2012 přivydělal 1,25 milionu eur (asi 31 milionů Kč).
Politik sociální demokracie (SPD) a bývalý spolkový ministr financí tak ukončil týdny spekulací a tlaků, aby odtajnil své údajně tučné vedlejší příjmy. Vznikl dojem, že to Steinbrück tvrdošíjně odmítá, za což sklízel kritiku jak z řad vládních stran, tak sdělovacích prostředků.
Poslanec Spolkového sněmu (Bundestag) Steinbrück si přiznané honoráře vydělal za 89 vystoupení, jejichž seznam s jednotlivými honoráři zveřejnil na internetu. Nejštědřejší k němu podle dokumentu byly městské služby v Bochumi, které pětašedesátiletého politika za účast na diskusi loni v listopadu odměnily 25 tisíci eur (626 tisíc Kč).
Za většinu svých příspěvků obdržel 15 tisíc eur (375 tisíc Kč). Z nich mu po odečtená daní zbylo zhruba sedm tisíc. Někdy ale dostal jen o tisícovku eur.
Za uplynulé tři roky přitom kandidát na kancléře uskutečnil ještě 237 přednášek bez nároku na honorář. Šlo hlavně o vystoupení na školách a ve veřejně prospěšných organizacích. Některé honoráře od průmyslových podniků nechal rovnou převést na konta sociálních organizací.
O tom, jak je politicky aktivní, svědčí i fakt, že se od roku 2009 do dnešního dne zúčastnil ve svém volebním obvodu asi 250 akcí.
Steinbrück čelil kritice nejen kvůli zatajování výše honorářů za svá vystoupení, kvůli nimž v necelé desítce případů chyběl i na hlasování Spolkového sněmu, ale také kvůli faktu, že tyto akce pořádaly mnohdy banky, průmyslové podniky nebo lobbistické firmy.
Podezření, že by mohl být těmito organizátory ovlivňován, však sám označuje za absurdní.
Ministr financí z let 2005 až 2009 dlouho odmítal poskytnout podrobnosti ke svým přivýdělkům s odůvodněním, že veškerou svou vedlejší činnost doložil Spolkovému sněmu a nikomu jinému do toho nic není.
Obrovský tlak politiků a médií ho přesto nakonec donutil ke slibu, že své příjmy zveřejní.
Podle komentátorů jinak riskoval ztrátu důvěryhodnosti ještě před začátkem ostré kampaně před volbami na podzim příštího roku, v nichž se chce jako kancléřský kandidát opoziční SPD pokusit po osmi letech sesadit z čela vlády šéfku německých křesťanských demokratů Merkelovou.
Že banky a nejrůznější firmy a instituce zvou na přednášky politiky, je v západních zemích poměrně běžná praxe. Běžné bývají i tučné honoráře. Zvací strana tím může sledovat různé cíle.
Jak se ale v německém tisku nechali slyšet ti, kteří tyto akce pomáhají organizovat, od přednášejícího se téměř vždy čeká, že bude mluvit zajímavě, což se týká i informací, a že je dobrý řečník. Všechna tato kritéria Steinbrück splňuje.
Ve srovnání třeba s USA bývají honoráře v této branži v Německu až směšně nízké. Ve Spojených státech nejsou u známých politiků, též bývalých, žádnou výjimkou šestimístné sumy, v dolarech.
"Je dobré a správné, když kandidát na kancléře dobrovolně udělá jasno v tom, zda v centru jeho poslanecké činnosti je mandát do Spolkového sněmu nebo přednáškové akce," komentoval Steinbrückův krok parlamentní předák kancléřčiny CDU Michael Grosse-Brömer.
