Bývalý španělský premiér Mariano Rajoy před nejvyšším soudem v Madridu hájil postup své vlády, která v říjnu 2017 dočasně převzala přímou správu Katalánska. Rajoy, který vypovídal jako svědek v procesu s částí bývalého vedení tohoto autonomního regionu, také zopakoval, že odmítl jednat s tehdejší katalánskou vládou, protože s "rozbíječi národní svrchovanosti se nejedná". Hájil také postup španělské policie, která při referendu o nezávislosti Katalánska 1. října 2017 násilím bránila lidem v hlasování.
"Policie a národní garda udělali důležitou službu," řekl Rajoy před soudem, kam byl předvolán jako svědek ultrapravicové strany Vox, jež vystupuje v procesu jako občanský žalobce. "Kdyby lidé nebyli vyzváni k účasti v ilegálním referendu, neviděli bychom ty škody, které utrpěli hlasující a členové bezpečnostních složek," uvedl Rajoy k referendu z 1. října 2017, při němž bylo zraněno několik stovek lidí, většina lehce.
Také bývalá vicepremiérka Rajoyovy vlády Soraya Sáenzová před soudem jako svědkyně uvedla, že španělští policisté při referendu jen plnili soudní příkaz. Zodpovědnost přičetla Sáenzová i tehdejší katalánská vládě, která referendum uspořádala přes zákaz soudu.
Rajoy před soudem také vysvětloval, proč se jeho vláda zachovala odlišně při dvou katalánských referendech. To první se konalo v listopadu 2014 a Rajoyova vláda po něm neaplikovala ústavní článek 155, který umožňuje dočasně převzít správu autonomního regionu, když místní vláda porušuje ústavu.
"Tehdejší hlasování nebylo závazné, tohle ano. Tehdy nebyla jednostranná deklarace o nezávislosti," uvedl Rajoy. Katalánský parlament v říjnu 2017 po referendu přijal deklaraci o nezávislosti, která ale neměla žádné právní následky.
Hlasování z roku 2014 vyhlásil v Katalánsku jeho tehdejší premiér Artur Mas, který též vypovídal před soudem v Madridu jako svědek. I on plebiscit vyhlásil přes zákaz ústavního soudu, nazval ho ale "občanská konzultace o politické budoucnosti Katalánska" a hlasování neorganizovala regionální vláda, ale dobrovolníci. Mas byl za to v roce 2017 odsouzen k pokutě a dočasnému zákazu výkonu veřejné funkce. Katalánským politikům, kteří jsou v nynějším procesu obžalováni ze vzpoury, hrozí tresty 16 až 25 let vězení.
I Mas před soudem připomněl zásah španělská policie při referendu z 1. října 2017. "Když jsem šel ráno v deset volit, první, co jsem viděl na ulici, byla starší žena se zkrvavenou tváří," uvedl Mas na dotaz obhajoby. Podpořil také názor některých, že Madrid měl nechat Katalánce hlasovat, když plebiscit stejně neměl z hlediska španělského práva žádnou váhu. "Domnívám se, že španělský stát má dostatečné právní možnosti, jak výsledky referenda po jeho konání zneplatnit," uvedl Mas.
