Osud spolkové země
Rakouské Korutany míří k bankrotu

Rakouská spolková země Korutany se může stát prvním středoevropským regionem, který vyhlásí bankrot. Věřitelé Korutan totiž odmítají návrh na smírčí vyrovnání.

Zatímco zadlužené Řecko se zatím bankrotu vyhýbá, v případě rakouských Korutan už začíná být scénář, směřují k první insolvenci některého z evropských regionů, víc než reálný. Rakouská spolková země Korutany, která hospodaří s ročním rozpočtem 1,5 miliardy eur, totiž dluží za záruky zkrachovalé banky Hypo Alpe Adria různým věřitelům 11 miliard eur (297 miliard korun). A není tedy schopná vlastními silami své závazky splatit. Problém je ovšem v tom, že dluhy jedné ze spolkových zemí nehodlá převzít v plné výši ani rakouská vláda.

"Nemám v zastoupení republiky žádnou možnost udělat ještě jinou nabídku," uvedl směrem k věřitelům rakouský ministr financí Hans Jörg Schelling. Ten se už před čtrnácti dny pokusil vyřešit dluhy Korutan návrhem, že Korutany s pomocí státu odkoupí od věřitelů 75 procent jejich pohledávek. Zbylá část dluhu by pak měla být převedena jako investice do speciálních státních dluhopisů, splatných za osmnáct let. Tyto dluhopisy však nebudou nijak úročené. Při započtení inflace by tak mohli věřitelé po osmnácti letech dostat maximálně 80 až 85 procent částky, kterou do zkrachovalé banky vložili.

Tuto nabídku, jejíž platnost vypršela minulý pátek, však většina věřitelů, mezi nimiž jsou zejména německé banky a pojišťovny, odmítla. A to může být podle analytiků první krok k vyhlášení bankrotu Korutan. Někteří věřitelé už se totiž začali obracet na soud. Jako první se pokusila dostat k penězům pomocí soudu ve Frankfurtu nad Mohanem německá bankovní skupina FMS, která se dožaduje splacení 200 milionů eur. Soud ale v pátek rozhodnutí kvůli složitosti případu odročil na 10. června.

Rakouský ministr financí i vláda Korutan se pokoušejí s věřiteli i nadále jednat, ovšem zároveň přiznávají, že jejich odmítavý postoj ke smírčímu vyrovnání skutečně může vyústit v první bankrot jednoho z evropských regionů. "Nejsem žádný insolvenční expert, ale pro Korutany by to byl zřejmě první krok směrem k insolvenci," uvedl ministr Schelling.

Ať už se ale rakouská vláda dohodu uzavře či nikoliv, už dnes je jisté, že za krach Hypo Alpe Adria zaplatí nejen Korutany, ale celé Rakousko z kapes daňových poplatníků miliardy eur. A to vedle stovek milionů, které už rakouský kabinet v rámci finanční pomoci Korutanům poskytl. Navíc mezi věřiteli Korutan nejsou jen banky a pojišťovny, ale i některé rakouské a německé spolkové země.

Problémy Korutan vycházejí z let na přelomu tisíciletí, kdy byl tamním hejtmanem nechvalně známý Jörg Haider a země pod jeho vedením převzala garance za později zkrachovalou banku Hypo Alpe Adria. Z malé regionální banky se také díky těmto garancím stal bankovní "tygr", který razantně expandoval zejména na Balkán. Už v roce 2009 se ale banka dostala do potíží a dospěla postupně ke krachu.

Její miliardové závazky převzal konsolidační fond Heta, který dnes kontroluje Rakouský úřad pro dohled nad finančním trhem FMA. Ten vyhlásil moratorium na splácení dluhů fondu do května letošního roku, které se však už někteří věřitelé snaží prostřednictvím soudu prolomit.

Dodnes přitom existuje podezření, že ke krachu Hypo Alpe Adria přispělo kromě nekontrolované expanze na Balkán i "tunelování" banky ze strany některých politiků i politických stran. Jörg Haider, dlouholetý předseda ultranacionalistické Strany svobodných (FPÖ), který se v roce 2008 zabil při automobilové nehodě, si měl na zahraniční účty údajně uložit až 50 milionů euro.

Účty za Haiderovo "podnikání" každopádně bude Rakousko ještě dlouho splácet. A podobně se bez ohledu na to, zda dojde k bankrotu či nikoliv, musí uskrovnit i Korutany. Ty už před dvěma roky musely jako podmínku finanční pomoci od rakouské vlády zmrazit platy úředníků, vypracovat plán zavírání přebytečných škol a zdravotnických zařízení.

Korutanská vláda si najala známého ekonoma Gottfrieda Habera, který by měl jako poradce připravit plán úspor i pro další roky. "Haber se bude muset zabývat otázkou, jak vyjdeme s penězi v příštích padesáti letech," prohlásil doslova radní pro dopravu a energetiku Rolf Holub.

Někteří ekonomové jsou přitom přesvědčeni, že ani případný bankrot Korutan by nemusel pro obyvatele země znamenat žádnou tragédii. "Život běžných obyvatel se nezmění," řekla deníku Kleine Zeitung ekonomka Barbara Kolmová. Bankrot, jak ukazují některé případy zbankrotovaných měst a zemí ze zahraničí, může podle ní představovat také určitý ozdravný proces. "Radní musejí intenzivně přemýšlet nad tím, které činnosti je nutné vést pod veřejnou správou, co by si měla země ponechat a co naopak předat privátnímu sektoru," uvedla Kolmová.