Velké drama, na jehož konci si Evropa vydechla. Hlasování však povzbudí evropskou krajní pravici, komentoval slovenský tisk těsný výsledek víkendové přímé volby rakouského prezidenta, ve které umírněný kandidát Alexander Van der Bellen těsně porazil svého soupeře Norberta Hofera, jehož podporovala pravicově populistická Svobodná strana Rakouska (FPÖ).
"Je lehké svádět nástup extremismu na uprchlíky. Neschopnost Evropy dohodnout se na společném řešení nepochybně dodává palivo nacionalistům a populistům všeho druhu. Jenomže krajní pravice na kontinentu zvedá hlavy již od začátku milénia a zvláště od vypuknutí finanční a hospodářské krize," napsal list Pravda.
Podle deníku tak, jak je po prezidentských volbách rozděleno Rakousko, jsou rozděleny i další evropské země, ačkoli ještě ne půl na půl. Podobně jako polovina rakouských voličů stále více voličů v jiných státech dává najevo opovržení "klasickou" politikou.
Ochota bránit demokracii
"Pravý i levý střed jako by ztrácel ochotu bránit demokracii stejně účinně, jako v předchozích dekádách. Bude se to ovšem muset znovu naučit, pokud nechce dopustit, aby další revoluce v Evropě byla fašistická," uvedl deník Pravda.
List Hospodárske noviny napsal, že se Hoferova triumfu obávali mnozí evropští lídři. "Tento politik se totiž otevřeně vyjadřoval proti hlubší evropské integraci a ostře vystupoval proti přijímání migrantů. Naopak, nový prezident Alexander Van der Bellen je stoupencem proevropského Rakouska otevřeného migrantům," uvedl deník.
Podle listu Sme volební vítězství Van der Bellena neznamená, že protistrana s neonacistickým genetickým kódem si již žádné mocenské dveře v rakouské politice neotevře. "Více než dva miliony voličů uvěřily extremismu zabalenému do vlídnějšího obalu Hofera. Obal ovšem podstatu extrému nezmění," píše Sme.
