Rakouská vláda rozhodla, že počínaje letošním rokem výrazně sníží počet přijatých žadatelů o azyl. Dosud velmi vstřícná země chce letos akceptovat nejvýše 37 500 žadatelů o azyl místo loňských 90 tisíc. O přísnějším postupu vůči migrantům informovalo i Německo, které podle vládních statistik loni vrátilo do země původu 21 tisíc neúspěšných žadatelů o azyl, což je dvojnásobek předloňského počtu.
Rakouské úřady přijmou do roku 2019 celkem nejvýše 127 500 žadatelů o azyl, rozhodla vláda na jednání s hejtmany spolkových zemí. To je na každý rok zhruba třetina loňského počtu. Kancléř Werner Faymann, který se podobně jako vláda v Německu dlouho bránil stanovení jakýchkoli limitů, označil stanovená čísla za "normativ", zatímco podle vicekancléře Reinholda Mitterlehnera jde o "horní hranici". "Nemůžeme v Rakousku přijmout všechny žadatele o azyl," zdůraznil Faymann v souvislosti s důvody, které vedly k rozhodnutí omezit příjem žadatelů o azyl a k výrazné změně dosavadní politiky Vídně.
Odezva v Evropě
První reakce z Berlína na rozhodnutí Vídně jsou zdrženlivé. "Je to rozhodnutí rakouské vlády, které nemám v úmyslu komentovat," řekl mluvčí kancléřky Angely Merkelové Steffen Seibert. Nicméně dodal, že "německá vláda nadále dává přednost společnému evropskému řešení, které míří na příčiny migrace s cílem významně a výrazně snížit počet uprchlíků".
Německo zároveň oznámilo, že loni kromě 21 tisíc vrácených neúspěšných žadatelů o azyl odjelo dobrovolně 37 tisíc odmítnutých přistěhovalců. Většinu z nich tvořili obyvatelé Kosova, Albánie a Srbska. Do Německa loni přišlo 1,1 milionu uprchlíků, nejvíc od konce druhé světové války.
V zemi výrazně zesílily odmítavé hlasy po silvestrovském násilí, jehož terčem ze strany lidí arabského a severoafrického původu se údajně v Kolíně nad Rýnem a Hamburku staly desítky žen. Při razii, kterou v noci na dnešek provedli kolínští policisté, bylo zadrženo 12 osob bez dokladů a celkem 100 lidí zkontrolovali.
Německý prezident Joachim Gauck ve švýcarském Davosu zkritizoval nedostatek evropské solidarity v nynější migrační krizi. Podle něho je těžko pochopitelné, že středoevropské státy, jejichž politicky pronásledovaní občané se sami solidarity dočkali, nyní odmítají projevit solidaritu.
Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker navrhl prodloužit únorový summit Evropské unie, aby byl dostatek času na hledání řešení uprchlické krize. Schůzku šéfů vlád unijních zemí plánovanou na 18. a 19. února by prý chtěl prodloužit o půlden.
Srbsko začalo omezovat přejezd přes své území migrantům, kteří mají v úmyslu žádat o azyl v jiných zemích než v Rakousku nebo Německu. Jde zřejmě o reakci na oznámení Vídně z minulého týdne, že do země nepustí migranty, kteří mají v úmyslu pokračovat přes Německo do dalších západoevropských zemí. Následně obdobná opatření avizovaly Slovinsko a Chorvatsko, přes které stejně jako přes Srbsko prochází takzvaná balkánská migrační trasa.
Dosavadní opatření evropských zemí, která mají omezit současnou migrační vlnu |
MAKEDONIE - Pro uprchlíky převážně z Asie je tranzitní zemí, přes kterou po takzvané balkánské trase míří z Turecka přes Řecko dále k severu do nitra starého kontinentu. Za celý loňský rok touto balkánskou zemí prošlo podle odhadů kolem sedmi set tisíc migrantů. Makedonie vpouští od poloviny listopadu 2015 na své území výhradně uprchlíky, kteří pocházejí ze Sýrie, Afghánistánu a Iráku. Ostatním, které Skopje označuje za "ekonomické migranty", není vstup na makedonské území povolen. Země také loni v listopadu postavila plot na hranici s Řeckem, který v současné době rozšiřuje. |