Rakousko: Počet azylantů je už neúnosný, zavedeme limity

Zahraničí
20. 1. 2016 15:30
Uprchlíci v Rakousku (ilustrační foto).
Uprchlíci v Rakousku (ilustrační foto).

Rakouská vláda rozhodla, že počínaje letošním rokem výrazně sníží počet přijatých žadatelů o azyl. Dosud velmi vstřícná země chce letos akceptovat nejvýše 37 500 žadatelů o azyl místo loňských 90 tisíc. O přísnějším postupu vůči migrantům informovalo i Německo, které podle vládních statistik loni vrátilo do země původu 21 tisíc neúspěšných žadatelů o azyl, což je dvojnásobek předloňského počtu. 

Rakouské úřady přijmou do roku 2019 celkem nejvýše 127 500 žadatelů o azyl, rozhodla vláda na jednání s hejtmany spolkových zemí. To je na každý rok zhruba třetina loňského počtu. Kancléř Werner Faymann, který se podobně jako vláda v Německu dlouho bránil stanovení jakýchkoli limitů, označil stanovená čísla za "normativ", zatímco podle vicekancléře Reinholda Mitterlehnera jde o "horní hranici". "Nemůžeme v Rakousku přijmout všechny žadatele o azyl," zdůraznil Faymann v souvislosti s důvody, které vedly k rozhodnutí omezit příjem žadatelů o azyl a k výrazné změně dosavadní politiky Vídně.

Odezva v Evropě

První reakce z Berlína na rozhodnutí Vídně jsou zdrženlivé. "Je to rozhodnutí rakouské vlády, které nemám v úmyslu komentovat," řekl mluvčí kancléřky Angely Merkelové Steffen Seibert. Nicméně dodal, že "německá vláda nadále dává přednost společnému evropskému řešení, které míří na příčiny migrace s cílem významně a výrazně snížit počet uprchlíků".

Německo zároveň oznámilo, že loni kromě 21 tisíc vrácených neúspěšných žadatelů o azyl odjelo dobrovolně 37 tisíc odmítnutých přistěhovalců. Většinu z nich tvořili obyvatelé Kosova, Albánie a Srbska. Do Německa loni přišlo 1,1 milionu uprchlíků, nejvíc od konce druhé světové války.

V zemi výrazně zesílily odmítavé hlasy po silvestrovském násilí, jehož terčem ze strany lidí arabského a severoafrického původu se údajně v Kolíně nad Rýnem a Hamburku staly desítky žen. Při razii, kterou v noci na dnešek provedli kolínští policisté, bylo zadrženo 12 osob bez dokladů a celkem 100 lidí zkontrolovali.

Německý prezident Joachim Gauck ve švýcarském Davosu zkritizoval nedostatek evropské solidarity v nynější migrační krizi. Podle něho je těžko pochopitelné, že středoevropské státy, jejichž politicky pronásledovaní občané se sami solidarity dočkali, nyní odmítají projevit solidaritu.

Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker navrhl prodloužit únorový summit Evropské unie, aby byl dostatek času na hledání řešení uprchlické krize. Schůzku šéfů vlád unijních zemí plánovanou na 18. a 19. února by prý chtěl prodloužit o půlden.

Srbsko začalo omezovat přejezd přes své území migrantům, kteří mají v úmyslu žádat o azyl v jiných zemích než v Rakousku nebo Německu. Jde zřejmě o reakci na oznámení Vídně z minulého týdne, že do země nepustí migranty, kteří mají v úmyslu pokračovat přes Německo do dalších západoevropských zemí. Následně obdobná opatření avizovaly Slovinsko a Chorvatsko, přes které stejně jako přes Srbsko prochází takzvaná balkánská migrační trasa.

Dosavadní opatření evropských zemí, která mají omezit současnou migrační vlnu


MAĎARSKO - Kabinet premiéra Viktora Orbána zavedl loni v říjnu přísná opatření, jimiž zastavil desetitisíce migrantů proudící přes Maďarsko do západní Evropy. Součástí těchto kroků bylo postavení plotů na hranicích se Srbskem a Chorvatskem a zpřísnění zákona upravujícího azylové řízení, který podle Evropské komise porušuje unijní předpisy. Komisi se nelíbí zejména to, že odvolání v azylovém řízení automaticky nezastavuje platnost zamítnutí žádosti o azyl. Žadatelé jsou tak mnohdy nuceni opustit maďarské území ještě před projednáním odvolání. EK též kritizuje, že při trestním řízení kvůli ilegálnímu překročení hranic nemají obvinění tlumočníka a nejsou jim překládány důležité dokumenty, včetně rozsudků.

MAKEDONIE - Pro uprchlíky převážně z Asie je tranzitní zemí, přes kterou po takzvané balkánské trase míří z Turecka přes Řecko dále k severu do nitra starého kontinentu. Za celý loňský rok touto balkánskou zemí prošlo podle odhadů kolem sedmi set tisíc migrantů. Makedonie vpouští od poloviny listopadu 2015 na své území výhradně uprchlíky, kteří pocházejí ze Sýrie, Afghánistánu a Iráku. Ostatním, které Skopje označuje za "ekonomické migranty", není vstup na makedonské území povolen. Země také loni v listopadu postavila plot na hranici s Řeckem, který v současné době rozšiřuje.

NĚMECKO - Na konci loňského října vláda v rámci zpřísnění azylových zákonů na seznam bezpečných zemí, jejichž občané nemají v Německu nárok na udělení azylu, přidala balkánské země Albánii, Kosovo a Černou Horu. Tento měsíc bavorský zemský kabinet vyzval vládu o další rozšíření tohoto seznamu: největší německá spolková země, na jejímž území končí takzvaná balkánská stezka, po níž do Evropy loni přišly statisíce migrantů, by chtěla mezi bezpečné státy nově zařadit Arménii, Gruzii, Moldavsko a Ukrajinu, asijské země Bangladéš, Indii a Mongolsko a africké státy Alžírsko, Benin, Gambii, Mali a Nigérii. Bavorsko také zavedlo opatření, kdy na hranici s Rakouskem vrací zpět běžence, kteří nechtějí požádat o azyl v Německu, ale v jiné evropské zemi. Německo částečně změnilo postoj k uprchlíkům již loni v listopadu, kdy oznámilo, že začne znovu vracet syrské běžence do zemí, kde poprvé vstoupili na území EU.

NORSKO - Norské úřady zahájily vrácení žadatelů o azyl, kteří do země přišli přes ruské území, zpět do Ruska. Podle norských úřadů jde většinou o migranty, kteří se do země vypravili poté, co delší dobu žili v Rusku a mají povolení tam zůstat. Rusko přitom norská vláda považuje za bezpečnou zemi.

RAKOUSKO - Země oznámila, že letos přijme již jen 37 500 žadatelů o azyl a do roku 2019 jich má být celkem nejvýše 127 500. Rozhodnutí padlo na jednání vlády s hejtmany spolkových zemí v úřadu šéfa vlády Wernera Faymanna. Kancléř Faymann již loni v srpnu kritizoval země východní části Evropské unie včetně ČR za to, že odmítají kvóty pro rozdělení běženců v rámci EU. Tehdy prohlásil, že bez kvót nebude možné stabilizovat situaci na vnějších hranicích unie. Zemím, které odmítají kvóty, také pohrozil, že přijdou o peníze z evropských fondů. Rakousko již dříve uvedlo, že nebude do země vpouštět běžence, kteří nemají v úmyslu v této alpské republice požádat o azyl, ale chtějí jen zemí projít. V Rakousku za loňský rok požádalo o azyl asi 90 tisíc lidí, což je zlomek ze stovek tisíc běženců, kteří zemí prošli do Německa a severských států. Rakousko začalo loni v prosinci se stavbou krátkého plotu na hranici se Slovinskem, který je v případě nutnosti připraveno prodloužit.

SLOVINSKO - Čelit náporu migrantů začalo Slovinsko poté, co Maďarsko postavilo plot na hranici se Srbskem a uzavřelo i zelenou hranici s Chorvatskem. Země pouští dál jen uprchlíky z Iráku, Afghánistánu či Sýrie. Slovinsko zahájilo loni v listopadu stavbu plotu na hranici s Chorvatskem. Vláda v Lublani vysvětlila, že plot se začal stavět s cílem nasměrovat migranty a uprchlíky k oficiálním hraničním přechodům a zabránit jejich rozptýlení podél hranice mezi oběma zeměmi.

SRBSKO - Stejně jako Makedonie a Slovinsko povoluje Srbsko přechod přes svoje území jen uprchlíkům ze Sýrie, z Afghánistánu a z Iráku.

ŠVÉDSKO - Nejméně do 8. února potrvají pohraniční kontroly na jihu Švédska, které země dočasně obnovila loni v listopadu. Švédsko tak poprvé po půlstoletí vyžaduje pro cestující přijíždějící do země z Dánska identifikační doklady. Švédsko navíc od ledna ze zákona vyžaduje po dopravcích, aby kontrolovali totožnost svých cestujících mířících do země. Stockholm opatření vysvětlil snahou omezit příliv běženců, neboť je na hranici svých možností.

Autor: ČTK , APAFoto: ČTK , Christian Bruna

Naše nejnovější vydání

TÝDENInstinktSedmičkaINTERVIEWTV BARRANDOVPŘEDPLATNÉ