Nechtěný efekt
Rakousko: s muslimskými šátky zmizí i krucifix

Připravovaný zákaz používání muslimských šátků v rakouských soudních síních může mít podle odborníků nechtěný vedlejší efekt. Pokud soudkyně a právničky nebudou moci nosit šátky, musí být ze soudních budov odstraněn i tradiční kříž.

K takovému závěru alespoň dochází v Rakousku soudcovská unie a další odborné organizace. Jejich zástupci tvrdí, že stát nemůže zakazovat ve veřejných prostorách jeden náboženský symbol na úkor druhého. Buď stát povolí v soudních síní používání všech náboženských symbolů nebo nepovolí žádný. A to včetně křesťanského kříže. Jiná cesta neexistuje. "Můj názor k této věci je jednoduchý. Žádný šátek, žádný kříž. Prostě nic," řekl Gerhard Jarosch, prezident sdružení rakouských státních zástupců.

Podobně se vyjádřila i členka předsednictva rakouské Soudcovské unie Maria Wittmann-Tiwaldová. Snahu vlády zakázat muslimské šátky v soudních budovách označila za překroucení smyslu svobody vyznání. "Pokud na stěnách zůstanou kříže, pak by zákaz šátků samozřejmě odporoval naší ústavě a byl snadno právě napadnutelný," uvedla Wittmann-Tiwaldová.

Celý spor o šátky a kříž vychází z prohlášení rakouské vlády, která minulý týden oznámila, že se bude snažit prosadit používání náboženských symbolů v soudních budovách. "Stát musí vystupovat nábožensky neutrálně," píše se v prohlášení kabinetu, složeného z lidovců a sociálních demokratů. Pokud vládní návrh schválí i parlament, nesměly by do budoucna soudkyně, státní zástupkyně ani policistky muslimského vyznání nosit při veřejných jednáních na hlavě muslimský šátek. V některých případech se tak skutečně děje, ovšem jejich počet by se dal spočítat na prstech jedné ruky.

Jenže odborníci na právo upozorňují, že stát se nemůže na jednu stranu tvářit "nábožensky neutrálně" a přitom zvýhodňovat křesťanství před islámem, budhismem, židovstvím či jiným náboženstvím. V Rakousku totiž v mnoha soudních síních stále visí na stěnách tradiční "krucifix". Leckdo by přitom mohl namítnout, že v křesťanské zemi s křesťanskou tradicí se lidé u soudu dívají na kříž. Co je na tom divného? Problém je ale v tom, že stát už se jako křesťanský oficiálně neprezentuje. A oficiálně hlásá, že v rámci deklarované svobody vyznání nesmí nýt jedno náboženství přednost před druhým.

Spor o muslimské šátky přitom není jediným sporem, které vládní deklarace v Rakousku vyvolala. Kabinet totiž zároveň vyhlásil boj burkám a nikábům, kterými si některé muslimské ženy zakrývají obličej. Nově by měly být burky v Rakousku na veřejnosti zcela zakázané pod pokutou až 150 EUR. Tato snaha však vyvolal odpor nejen u muslimů, ale zejména u hoteliérů a provozovatelů turistických služeb. Bohatí Arabové, jejichž ženy burky zpravidla nosí, totiž dnes tvoří významnou část turistické klientely. V luxusních střediscích jako Zell am See či Kaprun jsou dnes arabští návštěvníci druhou nejpočetnější skupinou zahraničních hostů hned po Němcích.

Mnozí hoteliéři se tak bojí, že by kvůli zákazu burek přišli o klienty, schopné utratit na dovolené v Rakousku desetitisíce EUR. Řada rakouských podnikatelů proto vládní snahu zakázat "zahalování žen" označuje za ryzí populismus, který jen poškodí rakouský turistický ruch. Proti zákazu burek a šátků v soudních síních budou v sobotu demonstrovat ve Vídni některé islámské organizace a občanské spolky.

* Proč se rakouská vláda rozhodla zakázat burky?

* Jaké zkušenosti mají země a regiony, které k tomuto zákazu přistoupili už dříve?

* Kolik peněz utrácejí Arabové v Rakousku v průměru na osobu a den?

* Poškodí zákaz burek rakouský turistický ruch?

ODPOVĚDI NA TYTO A DALŠÍ OTÁZKY SE DOZVÍTE V NOVÉM VYDÁNÍ ČASOPISU TÝDEN, KTERÉ VYCHÁZÍ V PONDĚLÍ 6. ÚNORA 2017.