Rozšíření Evropské unie o deset zemí střední, východní a jihovýchodní Evropy v letech 2004 a 2007, k nimž patřilo i Česko, se Rakousku v hospodářské i sociální oblasti vyplatilo. Vyplývá to ze studie, kterou v pondělí ve Vídni představila Rakouská akademie věd. Většina migrantů z těchto zemí nemá podle studie problémy s integrací do společnosti, a tak zůstávají "neviditelní".
K úspěšné integraci podle studie přispívá i kulturní blízkost a poměrně vysoká ochota Rakušanů přijmout obyvatele těchto zemí mezi sebe, což údajně plyne z dlouhé společné historie. Valná většina příchozích přitom dokázala najít v Rakousku práci. To dál usnadňuje jejich integraci. Nejčastěji imigranti z nových členských zemí EU pracují v pečovatelských profesích. Zaměstnaných je jich v nich více než 50 tisíc lidí z nových členských zemí EU.
Na rozdíl od Rakouska například v Nizozemsku, kde výzkumníci zároveň vypracovali podobnou studii, místní nepočítají s tím, že by přistěhovalci z východní Evropy zůstali v zemi nastálo, a neusilují o jejich hlubší integraci.
Na počátku letošního roku žilo v Rakousku 366 tisíc přistěhovalců z deseti středoevropských a východoevropských zemí, které do EU vstoupily v roce 2004 a 2007, tedy z Česka, Slovenska, Polska, Maďarska, tří pobaltských států, Slovinska, Rumunska a Bulharska. Největší část z nich tvořili Rumuni, Poláci a Maďaři. Například přistěhovalců z Německa žilo ve stejném okamžiku v Rakousku 220 tisíc.
