
Nový zákon musí ještě posvětit parlament, ale vzhledem k tomu, že jde o společný návrh stran velké koalice, které v něm mají výraznou většinu, předpokládá se hladké schválení.
V Rakousku je již nyní ve třech z devíti spolkových zemí zavedeno volební právo pro šestnáctileté, ale jen na zemské úrovni. V pěti zemích se pak mohou šestnáctiletí účastnit obecních voleb. Rozšíření tohoto práva i na celostátní parlamentní volby je evropským primátem.
Změna se výrazně neprojeví, míní odborníci
Podle odborníků však tato změna nepřinese žádné zásadní změny volebních výsledků. Celkový počet oprávněných voličů se tím zvýší jen o 2,2 procenta, takže i desetiprocentní rozdíl v hlasování této skupiny proti průměru bude znamenat změnu celkových výsledků jen o 0,2 procenta. Vzhledem k neustálému stárnutí voličské základny je nové opatření považováno za určitou kompenzaci tohoto trendu.
Umožnění korespondenčního hlasování i pro "domácí" voliče, tedy nejen pro voliče ze zahraničí, je pak hodnoceno jako první krok k modernizaci volebního aktu. Diskutovat se bude i o dalším zjednodušení tohoto způsobu hlasování. Ten zatím vyžaduje poměrně složitou proceduru kolem získání volební karty, obálky a doprovodného podpisu svědka, který potvrzuje nezávislost volby. Na složitost korespondenčního hlasování si stěžují i voliči v zahraničí. I těm vláda slíbila, že jejich "volební anabázi" zjednoduší.
Pětiletá vláda by omezila vliv voličů
Poměrně kontroverzně vyznívá návrh prodloužení volebního období. Kritikové namítají, že vláda si tak zajišťuje o rok delší úřadování a právo voličů na změnu vlády je tak ještě více limitováno.
Nynější vláda však uvádí, že jejího funkčního období se změna ještě týkat nebude, a kromě toho poukazuje jednak na finanční úspory, plynoucí z méně častého pořádání voleb, jednak na očekávané zvýšení efektivnosti vlády. Jelikož se volební boj nebude opakovat tak často, bude se vláda moci věnovat vládním záležitostem o celý rok déle.
Ilustrační foto: Lucie Pařízková