Svaz německých krajanských sdružení v Rakousku (VLÖ), jehož součástí je i Sudetoněmecké krajanské sdružení v Rakousku (SLÖ), požaduje, aby rakouští politici vylučující možnost "tlusté čáry" za restitucemi židovského majetku zabaveného nacisty používali stejný přístup i vůči bývalému majetku německých vysídlenců z východní Evropy. Předseda SLÖ Gerhard Zeihsel označil za "provokaci" od některých rakouských politiků, že na židovský majetek nahlížejí jinak než na sudetoněmecký.
"Tady máme další příklad toho, že se měří dvojím metrem," zdůraznil Zeihsel v tiskovém prohlášení, které má ČTK k dispozici.
Připomněl slova sociálnědemokratické předsedkyně parlamentu Barbary Prammerové, že za restitucemi židovského majetku "nesmí být v žádném případě udělána tlustá čára a Rakousko se musí aktivně vyrovnávat se svou minulostí". Poslankyně Zelených Terezija Stoisitsová dokonce označila požadavky na čáru za židovskými restitucemi za provokaci. Pověřenec města Vídně pro restituce Kurt Scholz označil navracení židovského majetku za "návrat k normálu" a litoval, že se tak děje až 60 let po válce.
Předseda SLÖ proto vyjádřil podivení nad tím, že od vysídleneckých svazů je často "tlustá čára" vyžadována. Poukázal na posudek rakouského právníka Felixe Ermacory, vypracovaný na zakázku landsmanšaftů, podle nějž poválečné vysídlení německých menšin z východní Evropy představovalo "naplnění skutku genocidy a je proto nepromlčitelné".
Podle Zeihsela je tudíž třeba odmítat všechny výroky rakouských politiků, které směřují proti požadavkům rakouských vysídlenců na navrácení majetku. "Vyhnanci proto mohou každý požadavek na tlustou čáru (za svými majetkovými nároky) považovat také jen za provokaci," zdůraznil předseda SLÖ, který je místopředsedou VLÖ.
Foto: archiv
