Před volbami
Rakušané prodali prezidentskou vilu, Hofer shání byt

Krátce před prezidentskými volbami v Rakousku se objevil nečekaný problém. Pokud totiž ve volbách zvítězí kandidát FPÖ Norbert Hofer, nemá zatím ve Vídni kde bydlet. Byty v prezidentském paláci Hofburg jsou totiž obsazené.

Čtyři rakouští prezidenti před současným prezidentem Heinzem Fischerem bydleli ve Vídni v prezidentské vile, Fischer ale zůstal ve svém bytě v osmém vídeňském okrese. Stát zchátralou vilu v roce 2009 během Fischerova funkčního období prodal a nový majitel ji nechal zbourat. Jenže to možná byla chyba. Jeden ze dvou kandidátů na nového rakouského prezidenta Norbert Hofer žije v Burgenlandsku, a pokud zvítězí, nemůže každý den do Vídně dojíždět. Podle rakouského deníku Kurier by proto rád bydlel přímo v prezidentském paláci Hofburg. To ale údajně není možné.

"V budově, kde sídlí úřad prezidenta, jsou pouze reprezentativní prostory, do nichž se nikdo nastěhovat nemůže," uvedla mluvčí Hofburgu Astrid Salmhoferová. Hofburg je sice rozlehlý a jsou v něm kromě úřadu i byty, ve všech 47 bytech ale bydlí nájemníci. A ty nikdo, pokud sami nebudou chtít, vystěhovat nemůže. Mezi nejznámější nájemnice patří rakouská spisovatelka Lotte Ingrischová. "Upřímně řečeno, tyto byty jsou navíc docela malé a tmavé, pochybuji, že by v nich chtěl pan Hofer bydlet," uvedla Salmhoferová. Případná přestavba těchto bytů není prakticky možná, protože budova je památkově chráněná.

Van der Bellen by zůstal ve svém

I když se Hofer jako případný prezident nemůže přestěhovat na Hofburg, neznamená to, že by musel ve Vídni žít pod mostem. Hlava státu má v hlavním městě nárok na důstojné bydlení, jen se zatím neví, kde by to mohlo být. U druhého z kandidátů Alexandera van der Bellena, který kandiduje za Zelené, takový problém není. Van der Bellen je totiž Vídeňák a dopředu vyhlásil, že pokud se stane prezidentem, zůstane bydlet ve svém bytě.

Zjištění, že Norbert Hofer sice ve volbách může "dobýt" Hofburg, ovšem nikoliv se do něj přestěhovat, představuje tu úsměvnější část předvolební kampaně v Rakousku. Jinak je totiž kampaň tak vyhrocená a konfrontační, že to nemá v historii země obdoby. A není divu. Žádné jiné rakouské volby se zřejmě netěšily takové mezinárodní pozornosti jako právě ty současné.

Jedná se totiž o první prezidentské volby v Evropě, do nichž může výraznou měrou promluvit takzvaná migrační krize. Zároveň je to ale také první významné volební klání na evropském kontinentu po vítězství Donalda Trumpa v amerických prezidentských volbách. Podle některých komentátorů by mohl Trumpův úspěch posílit v Evropě posílit pozici "populistických" stran, požadujících "konec starých pořádků" a zásadní změnu politiky.

"Trumpefekt" poprvé v Rakousku

Jak a zda se projeví takzvaný "Trumpefekt", se bude poprvé rozhodovat právě v Rakousku. Na jedné straně stojí dvaasedmdesátiletý profesor ekonomie Van der Bellen, který z velké části podporuje migrační politiku německé kancléřky Angely Merkelové, hájí lidská práva, ochranu životního prostředí a evropskou integraci. Proti němu se postaví pětačtyřicetiletý místopředseda pravicové strany Svobodných (FPÖ) Norbert Hofer, který žádá tvrdší postup vůči migrantům a zásadní změny v politice EU. A na rakouské poměry se tentokrát skutečně nebojuje v rukavičkách.

Svobodní obvinili Van der Bellena, že využívá podobné formy propagace jako Adolf Hitler, Van der Bellen zase v televizní debatě uvedl, že jeho protikandidát by z Rakouska udělal říši zla. O tom, kdo z obou kandidátů nakonec zvítězí, rozhodnou Rakušané už v neděli 4. prosince.

* Proč "zeleného" Van der Bellena srovnává rakouská FPÖ s Hitlerem?

* Jak se Van der Bellen jako potomek uprchlíků z Ruska dostal až ke kandidatuře na rakouského prezidenta?

* Proč mají někteří Rakušané obavu, že Hofer povede Rakousko na Východ?

* Jak se může projevit případné Hoferovo vítězství na česko-rakouských vztazích?

Odpovědi na tyto a další otázky se dozvíte v novém vydání časopisu Týden, které vychází v pondělí 28. listopadu 2016.