Počet dětí žijících v zahraničí, které mají v Rakousku nárok na přídavky, se za posledních 15 let takřka zestonásobil. Informoval o tom rakouský list Kurier. Otázka přídavků na děti, na které mají nárok i občané jiných zemí EU pracující v alpské republice, je ve Vídni citlivá. Rakouská vláda v květnu schválila návrh na omezení přídavků, které by měly být sníženy na úroveň obvyklou v zemi, kde dítě skutečně žije. Toto opatření, pokud jej odsouhlasí parlament, postihne zejména rodiny pracovníků ze zemí, jako jsou Maďarsko, Slovensko, Rumunsko, Bulharsko i Česká republika.
Zatímco v roce 2002 evidovaly rakouské úřady 1500 plateb do zahraničí pro děti, které měly na přídavky nárok, aktuální statistika, která je z roku 2016, jich udává 130 tisíc. Kurier poznamenal, že prudký nárůst plateb do zahraničí souvisí s rozšířením Evropské unie a s otevřením rakouského trhu pro nové unijní členy včetně Česka.
V celkovém součtu se počet dětí, které mají na rakouský přídavek nárok, nezměnil, zůstává na zhruba dvou milionech. Zvýšila se ale výrazně částka, která odchází do zahraničí, v roce 2016 činila 291 milionů eur (7,5 miliardy korun).
Ze zmíněné sumy putuje 50 procent do Maďarska a Slovenska, 40 procent pak do Polska, Rumunska, Slovinska a Česka. Zbývajících deset procent připadá na zbývající země.
V souvislosti s prací občanů z jiných zemí EU v Rakousku chce rakouská vláda omezit přídavky na děti těm pracovníkům, kteří s sebou v této alpské republice své potomky nemají. Záměr Vídně se kvůli možné diskriminaci chystá prověřit Evropská komise.
