Rakouská policie zadržela ve čtvrtek večer na vídeňském letišti bývalého bosenského generála Jovana Divjaka na základě mezinárodního zatykače vydaného Srbskem, které ho obviňuje z válečných zločinů z května 1992. Zadržení zprostředkoval Interpol, soud nyní musí rozhodnout o případném vydání Divjaka do Bělehradu.
Divjakův případ je mimořádně citlivý. Jde totiž o jediného vysokého důstojníka srbské národnosti, který po rozpadu jugoslávské armády působil v nově vzniklých ozbrojených silách převážně muslimské Bosny a Hercegoviny během války v bývalé Jugoslávii v letech 1992 až 1995.
Vypracoval se až na zástupce vrchního velitele bosenské armády, zodpovídal za obranu Sarajeva obklíčeného Srby a mezi vojáky byl velmi oblíbený, což platí dodnes.
Má pověst skromného a vysoce morálního člověka.
Po válce Divjak pracoval v nevládních organizacích v Bosně. V době zatčení letěl přes Vídeň do Itálie na zasedání nadace Vzděláním k rozvoji Bosny a Hercegoviny.
Srbsko vydalo na Divjaka zatykač za útok bosenské teritoriální obrany na jednotky jugoslávské (tehdy už převážně srbské) armády stahující se ze Sarajeva 3. května 1992.
Při přepadení kolony v ulici Dobrovoljacka zahynulo 43 lidí a na 70 bylo zraněno, přes 200 vojáků bylo zajato, později ale propuštěno.
Přesný počet obětí incidentu nebyl nikdy spolehlivě zjištěn, někteří očití svědci mluví o podstatně menších číslech - třeba jen jeden mrtvý a několik zraněných. Jugoslávská, později srbská armáda zařadila přesné údaje mezi státní tajemství.
Bělehrad viní Divjaka z toho, že jako velitel bosenské domobrany za útok a jeho oběti odpovídá. Srbské ministerstvo vnitra vydalo v roce 2008 v této souvislosti mezinárodní zatykače na 19 bosenských občanů, mezi nimi i na členy bosenského předsednictva (kolektivní hlavy státu) v době války, Ejupa Ganiče za Bosňáky (dříve Muslimy) a Stjepana Kljuiče za bosenské Chorvaty.
Ganić, který byl později dvakrát prezidentem muslimsko-chorvatské federace v Bosně, byl před rokem na základě srbského zatykače zadržen v Londýně. Ganić se podle srbské prokuratury podílel na spiknutí s cílem pobít zraněné vojáky ze sarajevského incidentu, což odporuje ženevským konvencím.
Britský soud ho ale později odmítl vydat do Srbska a propustil ho s odůvodněním, že jde o snahu zinscenovat politicky motivovaný proces. Srbské státní zastupitelství ale toto tvrzení odmítlo a ve stíhání viníků případu z Dobrovoljacké ulice pokračuje.
V Sarajevu dnes demonstrovaly stovky osob před rakouským velvyslanectvím na protest proti zadržení Divjaka ve Vídni. Další protesty se prý připravují.
