Po slavném útěku Nataschi Kampuschové z více než osmiletého zajetí se v Rakousku vynořil nový případ trýznění dětí. Téměř v naprosté izolaci od okolního světa a ve tmě držela třiapadesátiletá právnička své tři dcery v zabarikádovaném domě na předměstí hornorakouského Lince - nejstarší dceru sedm let.
Duševně nemocná rozvedená žena se nachází už rok ve vyšetřovací vazbě a její dcery od října roku 2005 v léčebném ústavu nedaleko jihorakouského Klagenfurtu. Rakouský tisk se o případu, jenž hrozí skandálem pro příslušné rakouské úřady, dověděl s ročním zpožděním.
Příběh Viktorie, Kathariny a Elisabeth, jimž je dnes 14, 18 a 21 let, má v podání rakouského tisku prvky hororu. Po rozvodu se svým mužem, jenž pracoval jako soudce vrchního zemského soudu v Linci, se právnička zřejmě pomátla. V domě v exkluzivní linecké čtvrti Pöstlingberg zatáhla závěsy, odmontovala žárovky a své dcery, tehdy ve věku šest deset a 13 let, v něm doslova uvěznila.
Instituce a úřady matka lehce obešla
Děvčata nechodila do školy, neboť matka požádala o možnost jejich domácího vyučování. Odhlášení dětí z pravidelné školní docházky je přitom v Rakousku na rozdíl od sousedních zemí poměrně snadné a žena jako vystudovaná právnička bez problémů splnila příslušné podmínky. Jako jedinou povinnost ukládá zákon přezkoušení doma vyučovaných dětí externistou vždy po jednom roce.
Děvčata tak přišla o kontakt s dětmi ze sousedství, se spolužáky i s otcem. Tomu jeho bývalá manželka vždy tvrdila, že jsou dcerky nemocné, nebo u babičky. Ani úřad péče o mládež hornorakouské vlády nevěnoval otcovým stížnostem pozornost. "Matka a babička jej označovaly za vnějšího agresora. Děti proti němu byly štvány," tvrdí právní zástupkyně obětí Margreth Tewsová.
Zanedbání nezjistil ani soud
Matka k soudu docházela vždy s prominentním obhájcem a soud jejím tvrzením dlouho věřil. Sama se však právní praxi nevěnovala od roku 2001, neboť trpěla halucinacemi. Rovněž příslušné okrasní hejtmanství se brání tím, že matka se svými dcerami chodila k soudu a žádné zanedbání na nich nebylo patrné.
Nejhůř domácím vězením údajně utrpěla nejstarší dcera, která strávila v temnotě domu sedm let a podle psychologů ponese trvalé následky. Ostatní děvčata měla alespoň zpočátku volnější režim.
Dívky si prý v domě obrostlém býlím a plném hald prádla a odpadků hrály s myšmi, jimž dokonce dávaly jména. V domácím vězení si také vytvořily svérázný způsob mluvy s velmi zvláštní intonací a slovosledem. Například spojku "ale" kladou dodnes až na konec věty, napsal deník Die Presse s odvoláním na opatrovnici Waltraud Kubelkovou-Chimaniovou, která se o oběti domácího vězení stará v terapeutickém středisku v korutanském Weidenhofu. Ošetřovatelka označila jejich psychosociální vývoj za katastrofální. Patrný byl také špatný stav jejich chrupu, jedna z dívek údajně trpí silnou skoliózou páteře.
Na situaci v domě upozorňovalo okolí
Podle Tewsové je nanejvýš sporná zejména úloha úřadu sociální péče a rakouské justice, které údajně informace o domu hrůzy měly od sousedů už v roce 2001 a dopustily se "katastrofálně chybného hodnocení". Podle listu Kurier za celou dobu dům duševně nemocné nenavštívil žádný pracovník úřadu péče o mladistvé.
Zarážející je už skutečnost, že veterinářský úřad odvedl zanedbaná domácí zvířata v domě, kočky a psy, do útulku několik měsíců před tím, než se úřady postaraly o jeho obyvatelky.
Ženu nyní čeká proces, v němž bude čelit obviněním z těžkého tělesného zanedbání a trýznění neplnoletých nesamostatných osob, sdělila státní zástupkyně Carmen Riesingerová.
Objasnění případu a možné selhání kontrolních mechanismů školské rady, soudu, okresního hejtmanství a úřadu péče o mládež požadují rakouští politici napříč politickým spektrem. Ministryně spravedlnosti Maria Bergerová v pondělním vydání v deníku Kurier vyjádřila zděšení nad tím, že ve svém postupu zjevně selhaly všechny příslušné úřady. "To se bude muset zcela jasně prošetřit," zdůraznila ministryně.
Tewsová apelovala na tisk, aby se zdržel medializace případu, neboť děvčata mají nyní poslední šanci zapojit se do normálního samostatného života. Odkázala přitom na případ Kampuschové, která se prý také rozhodla sama, kdy vystoupí před médii.
Foto: archiv
