Islámská hrozba
Reakce na uprchlíky: v Německu posiluje pravicová AfD

Uprchlická krize výrazně posiluje euroskeptickou stranu Alternativa pro Německo (AfD), kterou by nyní podle průzkumu společnosti Insa volilo deset procent Němců. Je to poprvé, co AfD dosáhla v průzkumech dvouciferného výsledku, upozornil deník Frankfurter Allgemeine Zeitung (FAZ). Klesá naopak voličská obliba konzervativního bloku CDU/CSU a sociální demokracie (SPD), které tvoří vládní koalici.

Podle společnosti Insa těží AfD z nejistoty vládní koalice při řešení uprchlické krize a z toho, že vládní strany nejsou jednotné. Euroskeptici proti minulému týdnu posílili o dva procentní body, zatímco CDU/CSU oslabila o 1,5 bodu na 34 procent a SPD o půl bodu na 24 procent. Pro obě vládní strany je to nejhorší výsledek od parlamentních voleb v roce 2013.

Podpora opozičních stran je přitom dlouhodobě stabilní. Levici podporuje v průzkumech 11 procent Němců, Zelené deset procent. Neparlamentní Svobodná demokratická strana (FDP) má nyní podporu šesti procent voličů.

Politologové oslovení FAZ upozorňují, že AfD si je vědoma skutečnosti, že ji uprchlická krize posiluje, a představitelé strany se ve svých vystoupeních posouvají stále víc směrem k extrémní pravici.

Předseda durynské buňky AfD Björn Höcke, který několikrát vystoupil na demonstracích hnutí Vlastenečtí Evropané proti islamizaci Západu (Pegida), podle politologů vystupuje jako nacionalistický revolucionář a jeho výroky se podobají těm, s nimiž dlouhodobě vystupuje krajně pravicová Národnědemokratická strana Německa (NPD).

AfD v roce 2013 těsně neprošla do Spolkového sněmu, v následujícím roce však uspěla v evropských volbách i v zemských volbách v Sasku, Durynsku a Braniborsku. Strana původně vystupovala především s ekonomickým programem zaměřeným na kritiku společné evropské měny, po letošním rozkolu v jejím vedení však začala klást větší důraz na společenská témata, především na odpor k přijímání běženců.