Mezinárodní soudní dvůr v Haagu rozhodl, že Řecko neprávem brání Makedonii ve vstupu do NATO. Athény exjugoslávské republice v roce 2008 zablokovaly vstup do Aliance, neboť užívá tentýž název jako region na severu Řecka.
Makedonie si u haagského soudu stěžovala, že Řecko svým postojem k její přihlášce do NATO porušilo jeden z článků vzájemné mezistátní smlouvy z roku 1995. V této smlouvě se mimo jiné píše, že Athény nebudou bez ohledu na dlouhodobé spory o název státu Makedonii bránit v začlenění do mezinárodních organizací.
Soud dal Makedonii za pravdu a neuznal námitky řecké strany. Ta mimo jiné upozorňovala na to, že rozhodnutí nepřijmout Makedonii do NATO neučinilo Řecko samo, ale členské státy Aliance jako celek.
Rozhodnutí soudu přichází z pohledu Řecka ve velmi nepříznivou dobu. Řecko se totiž potýká s obrovskými hospodářskými problémy a je závislé na finanční pomoci Evropské unie a Mezinárodního měnového fondu.
Na vládě premiéra Lukase Papadimose, která se rodila s velkými obtížemi, se navíc podílí krajně pravicová Lidová ortodoxní výzva (LAOS), která s ústupky Makedonii nesouhlasí.
Předseda této nacionalistické strany Jorgos Karatzaferis vyhrožuje, že 16 poslanců strany může vládní koalici opustit, pokud bude sousední stát název Makedonie v jakékoli formě používat.
Soud v Haagu je jen jedním dílčím vítězstvím Makedonie ve složitém a diplomaticky choulostivém vzájemném sporu. Hádka o název státu Makedonie se táhne už od roku 1991, kdy tato balkánská země vyhlásila nezávislost.
Sousední Řecko se pak ostře postavilo proti tomu, aby nový stát používal označení Makedonie. Toto jméno totiž podle vlády v Athénách odkazuje výhradně na oblast severního Řecka a jeho užití sousední samostatnou republikou Makedonie prý zpochybňuje řeckou územní integritu.
Řecká diplomacie si proto vynutila, že sousední země byla do OSN v roce 1993 přijata pod názvem Bývalá jugoslávská republika Makedonie. Často se také používala zkratka jejího anglického názvu FYROM (Former Yugoslav Republic of Macedonia).
