Země v krizi
Řecko se s věřiteli neshoduje na prodloužení programu pomoci

Řecko se neshodlo s mezinárodními věřiteli na otázce prodloužení programu finanční pomoci pro Řecko o pět měsíců do listopadu. Možnost, že by eurozóna během té doby mohla Řecku pomáhat se splátkami dluhu, Atény odmítají s tím, že částka 16,3 miliardy eur by jim nestačila. Řecko také tvrdí, že požadavky věřitelů na ekonomické restrikce by nevedly k hospodářské obnově země.

Německá kancléřka Angela Merkelová vyzvala řeckého premiéra Alexise Tsiprase k přijetí "velkorysé" nabídky věřitelů. Tsipras ale po setkání s ní a francouzským prezidentem Françoisem Hollandem naznačil, že jej evropští partneři a věřitelé "vydírají" a to podle něj není v souladu s principy Evropské unie.

Média tak nyní čekají na sobotní zasedání ministrů financí eurozóny, kteří se budou řeckou krizí opět zabývat. Zatímco euroskupina doufá, že Atény přijdou s odpovědí, zda návrhy věřitelů přijímají či nikoli, řečtí vyjednávači se údajně podle řeckých médií chystají přijít s novými protinávrhy.

Současný úvěrový program pro Řecko vyprší příští týden v úterý. Kdyby Atény nepožádaly o jeho prodloužení, peníze, které jsou v něm stále k dispozici, by byly smazány. Tsipras tak má údajně čas do neděle svolat parlament, aby schválil dohodu, aby ji mohli přijmout také poslanci dalších zemí, zejména Německa.

Eurokomisař pro digitální ekonomiku a společnost, Němec Günther Oettinger, prohlásil, že odchod Řecka z eurozóny, takzvaný Grexit, bude nevyhnutelný, pokud se Aténám a jejich mezinárodním věřitelům nepodaří v příštích pěti dnech najít řešení.

Řecký ministr financí Janis Varufakis pak řekl, že jeho země dělá všechno pro to, aby "zvláštním požadavkům" věřitelů vyhověla. Nepřijme ale žádné řešení, které by považovala za nefunkční.

Analytik Alexander Kritikos z německého ekonomického institutu DIW řekl, že pokud chtějí mezinárodní věřitelé udržet Řecko v eurozóně, budou muset přistoupit k restrukturalizaci jeho dluhů. Upozornil zároveň, že odchod z eurozóny by pro Řecko znamenal hospodářskou katastrofu.

Řecký ministr práce Panos Skurletis vyjádřil hluboké pochybnosti o možnosti dohody s mezinárodními věřiteli. Pokud k ní nedojde, hrozí prý předčasné parlamentní volby. Zároveň obvinil věřitele, že vždy o trochu zvýší svoje požadavky, když už je naděje na dohodu.

Evropská centrální banka informovala, že vklady v řeckých bankách klesly v květnu na 135,7 miliardy eur (3,7 bilionu Kč) a dostaly se tak na nejnižší úroveň za skoro 11 let. Vkladatelé si v květnu vybrali skoro 3,7 miliardy eur.