Evropský parlament po pěti letech vášnivých debat schválil zavedení systému jmenné evidence leteckých pasažérů (Passenger Name Register - PNR) jako další nástroj usnadňující boj proti terorismu. Údaje od leteckých přepravců mají umožnit bezpečnostním složkám rychleji vystopovat rizikové cestující, přestože se třeba až dosud ničeho nekalého nedopustili.
Směrnici o PNR navrhla Evropská komise již v roce 2011, ale o zavedení se vyjednávalo pět let, než po loňských atentátech v Paříži francouzští představitelé velice důrazně naléhali na přijetí. Naléhavost ještě zvýšily teroristické útoky v Bruselu z letošního března.
"Jde o směrnici, která zachrání lidské životy," zdůraznil britský konzervativec Timothy Kirkhope coby parlamentní zpravodaj pro tuto předlohu, kterou EP nakonec schválil většinou 461 ku 179 hlasům.
Již během středeční rozpravy v EP zaznívalo, že shromažďování a sdílení údajů o leteckých cestujících nepředstavuje žádný zázračný nástroj, jehož zavedením zmizí teror a zločin, ale pro policii a zpravodajské služby půjde o užitečný nástroj, umožňující účinněji bojovat proti terorismu a organizovanému zločinu. Kritici varovali před PNR jako ohrožením osobních svobod.
Údaje, jako jsou jména cestujících, termíny jejich letu a jeho itinerář a způsob zaplacení, mají být uchovávány - až pět let v případě terorismu a vážných zločinů - a předávány členským státům, jichž se let týká, jakož i dalším státům. Pravidla se zaměřují na lety z třetích zemí mimo EU, ale členské státy je mohou použít i pro lety uvnitř unie.
EU již má dohody o výměně údajů o leteckých pasažérech s USA, Kanadou a Austrálií.
Socialisté, liberálové a zelení v EP si vzhledem ke kritice ohledně ochrany lidský práv přáli spojit hlasování o PNR s posílením ochrany osobních údajů. EP tak schválil také nová pravidla pro ochranu osobních údajů v osmadvacítce a pro jejich předávání pro bezpečnostní účely. "Je to obrovský krok pro lidská práva v EU. Vytváříme zlatý standard ochrany osobních údajů," pochvaloval si předkladatel Jan Phillip Albrecht z řad Zelených.
"Jde o klíčové kroky pro ochranu bezpečí a soukromí Evropanů," ocenil výsledek hlasování socialistický předseda EP Martin Schulz a ujistil, že bezpečnost Evropanů se nebude zvyšovat na úkor jejich práv a svobod.
Předseda právního výboru EP, lidovec Pavel Svoboda věří, že rozhodnutí umožní lépe ochránit i bezpečnost českých občanů. "Jestli v dnešní době teroristických útoků máme s něčím problém, tak je to sdílení informací. Přesně na tuto slabinu - v případě cestujících v letadlech - je to zaměřeno," řekl.
Europoslankyně Dita Charanzová (ANO) připomněla, že za teroristickými útoky stáli mnohdy unijní občané z druhé a třetí generace přistěhovalců: "Jsou to lidé s evropskými pasy, kteří se mohou volně pohybovat třeba mezi Paříží a Sýrií, mohou bez omezení cestovat po Evropě. Potřebujeme mít o jejich cestách přehled a je nezbytné, aby informace byly dostupné zpravodajským službám nejen v jejich rodné zemi," vysvětlila. Dodala, že tento systém již mají pro vlastní potřeby například Dánsko či Británie, ale Česko zatím nikoliv.
