V hluboce zadluženém Řecku se konají předčasné parlamentní volby. Očekává se, že přinesou oslabení dvou tradičně vůdčích politických stran: pravicové Nové demokracie (ND) i socialistů (PASOK). Oběma formacím u voličů uškodily rozpočtové škrty, které zástupci těchto stran schvalovali kvůli hospodářské krizi, s níž se Řecko potýká.
Pokud se naplní průzkumy, měla by z voleb vyjít jako nejsilnější ND. Podle výpočtu řeckých médií však v nejlepším případě získá 130 poslanců ve 300členném parlamentu, takže nedokáže sama sestavit vládu.
Média volby jednohlasně označují za osudové, protože spolu se složením nové vlády v nich Řekové rozhodnou i o další existenci úsporných opatření, která velkou část obyvatel tvrdě postihla. Utahování opasků prosazují obě velké strany, do parlamentu má však šanci se dostat dalších šest až osm malých politických stran z pravé i levé části politického spektra. Ty přitom vesměs spojuje odpor k hospodářským omezením, která vyplývají z hlubokého zadlužení státu.
"Řekové dnes volí budoucnost svých dětí. Hlasují pro stabilitu, růst, bezpečnost a spravedlnost," řekl dnes v televizním přenosu po vhození hlasu předseda ND Antonis Samaras. Jeho socialistický rival Evangelos Venizelos, šéf strany PASOK, vidí volby fatalisticky jako nejvýznamnější hlasování od doby, kdy skončila vláda vojenské junty. "Jsou to nejdůležitější volby od roku 1974," řekl.
O podporu deseti milionů voličů, z nichž je podle průzkumů řada nerozhodnutých, se uchází celkem 32 stran. Na výsledky bude mít zásadní vliv i volební účast - dlouho se předpovídalo, že bude rekordně nízká, ale počet lidí rozhodnutých jít volit v posledních týdnech vzrostl, napsala agentura AP. Při posledních parlamentních volbách na podzim 2009 hlasovalo něco přes 70 procent voličů.
