Strach z imigrantů
Revize schengenského prostoru získává opatrnou podporu

Návrh Francie a Itálie, aby Evropská unie v souvislosti s vlnou uprchlíků ze severní Afriky jednala o dočasném obnovení hraničních kontrol v schengenském prostoru, získává v Evropské unii dílčí podporu. Nicméně ty země, které jsou o případných změnách ve fungování Schengenu ochotny mluvit, zdůrazňují, že se to nesmí stát na úkor svobody cestování.

Pro Německo je cestování bez jakýchkoliv omezení v rámci schengenského prostoru nedotknutelnou záležitostí, vzkázal ve středu mluvčí vlády v Berlíně Steffen Seibert. "Nesmíme zapomínat na to, že Schengen je věc, která se povedla, a německá vláda ji bude bránit." Reagoval tak na názor ministerstva vnitra, že při mimořádných událostech, jako je masový přiliv uprchlíků, musí být posledním východiskem obnovení kontrol na hranicích.

Pokud by měl být Schengen vylepšen, bylo by to dobré, nesmí to ale být na úkor svobody cestování, uvedl šéf německé diplomacie Guido Westerwelle. Německo tak zřejmě nebude nejhlasitějším stoupencem reformy schengenských dohod, přesto se ale na nich chce podílet.

Nizozemský ministr pro přistěhovalectví a azylovou politiku Gerd Leers se brání opatřením, která by směřovala proti "otevřené Evropě", debatu o tom, jak posílit fungovaní Schengenu v boji proti ilegální migraci by ale uvítal. Podobné hlasy zaznívají z Malty a Řecka. Jihoevropské země dlouhodobě naříkají, že zbytek Evropské unie nevnímá, jak těžké je pro ně vypořádat se se zástupy uprchlíků snažících se dostat do EU. "Doufám, že revize schengenské smlouvy nebude znamenat vytváření hradeb a bran, ale posun směrem k solidaritě," prohlásil vicepremiér Malty Tonio Borg.

Přitom to byl právě prezident Nicolas Sarkozy, který během francouzského předsedání v Evropské radě inicioval Evropský pakt o imigraci a azylu, který podepsali představitelé celé sedmadvacítky. "Členské státy, které se musí potýkat s masivním, neúměrným přílivem migrantů (co se týče jejich přijímacích kapacit), musí mít možnost spolehnout se na fungující solidaritu ostatních členských států," stojí v paktu jako jeden z pilířů. Teď se však Sarkozy otočil k Itálii zády a raději chce omezit schengenský prostor svobody.

Tuniská vlna

Situace se vyhrotila v posledních týdnech, kdy ke břehům Itálie, tradičního "nárazníkového pásma" pro imigranty, připluly tisíce lidí hlavně z Tuniska. Řím se jim rozhodl udělit půlroční povolení k pobytu, díky kterému se mohou volně pohybovat i po zbytku schengenského prostoru. Mnozí z těchto imigrantů se chtějí dostat do Francie, kde mají přátele či rodinu. Francie dokonce 17. dubna zablokovala na několik hodin své hranice pro železniční spoje z Itálie a na hranicích uvízl vlak s migranty z Tuniska.

Za současných podmínek jsou tyto dvě země pro úpravy v Schengenské smlouvě. Obrátily se s tím na předsedu Evropské komise Josého Barrosa. Brusel už dříve upozornil, že pozastavit fungování schengenského prostoru volného pohybu bez hraničních kontrol není možné. Příští týden má ale představit své návrhy ohledně této problematiky.

Nápad ve výjimečných případech obnovit kontroly na hranicích považuje za "nešťastný" Polsko, které bude od července předsedat Evropské unii a problému nelegální migrace se tak pravděpodobně nevyhne. "Nelze předstírat, že problém nelegálních uprchlíků neexistuje, ale zavírání hranic je ten nejhorší nápad ze všech," řekl polský premiér Donald Tusk. "Očekával bych od našich partnerů, hlavně těch největších, že budou spíš přemýšlet o tom, jak pomoci zemím nejvíce ohroženým nelegálními migranty, hlavně Maltě."

Víc výjimek

Schengenský prostor bez hraničních kontrol nyní tvoří země Evropské unie s výjimkou Kypru, Británie, Irska, Bulharska a Rumunska; poslední dvě jsou jen krůček od vstupu, technické podmínky takřka splnily, ale oddálit to se snaží Francie a Německo. Součástí prostoru jsou i Island, Norsko a Švýcarsko, jedná se i o vstupu Lichtenštejnska.

Státy mohou kontroly na hranicích obnovit z bezpečnostních důvodů, měly by o tom ale předem informovat Brusel. Doposud se tak na omezenou dobu stalo například v případě mistrovství Evropy i světa ve fotbale nebo během summitů NATO. Země mohou znovu zavést kontroly i v situacích, které nešlo předvídat. Komise pak ale musí přezkoumat, zda nedošlo k porušení pravidel.

Diskutovat se v budoucích měsících bude zřejmě i o možném posílení evropských kompetencí v otázce imigrace a azylu - Lisabonská i předchozí smlouvy to předpokládají, zatím je však v platnosti pouze několik evropských norem menšího významu.

Příliv tuniských přistěhovalců zarazila dohoda Itálie s Tuniskem o jejich vracení, větší hrozbou se však zdají statisíce lidí, kteří našli práci v Libyi a teď nevědí, kam jít.