Rozhodnutí kyperské vlády změnit školní učebnice dějepisu a zdůraznit mírové soužití mezi dvěma komunitami na ostrově vyvolává pobouření mezi řeckokyperskými politiky a učiteli. Ti mají obavy o "helénské dědictví" Kypru.
Ministr školství Andreas Demetriu počátkem září v oběžníku vyzval k rozvíjení kultury vzájemné úcty mezi řeckou a tureckou komunitou. Podle jeho názoru musejí školy na Kypru "podporovat ty věci, které nás spojují a které nás charakterizují jako národ".
Navrhuje rovněž změny v osnovách dějepisu, což je citlivá otázka na ostrově, jenž je z 80 procent řecký a jehož severní třetinu od roku 1974 okupuje turecká armáda.
Reakce byly okamžité: oběžník je "kastrace našeho helénského dědictví", bouřilo Demokratické shromáždění (DISY, pravicová opozice). "Znamená to snad, že to, co jsme se učili, bylo špatně?" tázal se primas vlivné kyperské pravoslavné církve arcibiskup Chrysostomos II.
Předsedkyně syndikátu středoškolských učitelů (OELMEK) Eleni Semeliduová je rovněž skeptická. "Jsem pro mírové soužití, ale na severu jsou kyperští Turci, 40 tisíc vojáků okupační armády a 120 tisíc osadníků z Turecka. S kým máme spolupracovat?" táže se.
"Můj osobní pocit je takový, že není nic lepšího než pravda," hájí se ministr Demetriu, který vytvořil výbor pověřený zkoumáním možností, jak revidovat učebnice.
A tak zatímco se kyperskořecký prezident Demetris Christofias setkává s vůdcem Severokyperské turecké republiky Mehmetem Alim Talatem v rámci rozhovorů o znovusjednocení rozděleného ostrova, někteří pozorovatelé zdůrazňují, že vyučování kyperských dějin je na obou stranách neobjektivní.
Jannis Papadakis, profesor na oddělení politických a sociálních věd na Kyperské univerzitě, připomíná, že oficiální zpráva z roku 2004 označila kyperskořecký vzdělávací systém za "helenocentrický a náboženského charakteru".
"Podle těchto knih byl Kypr vždy řecký a ostatní komunity, turecká, katolická či maronitská, jsou připodobňovány k dobyvatelům," vysvětluje. Cituje přitom učebnici prvního stupně základní školy, podle níž byly nepokoje mezi jednotlivými vyznáními z let 1963-1964, které vedly k zásahu OSN, vyprovokovány "tureckými rebely".
Profesor zdůrazňuje, že výuka dějin je v rozporu s oficiální politikou sbližování s tureckou komunitou, ale že pro učitele je "velmi obtížné podat vyváženější výklad".
V severní části Kypru se v učebnicích opravených v roce 2004 upustilo od termínu "matička vlast", jímž se označovalo Turecko, a používá se v nich nyní pro označení obou komunit výrazů "kyperský" nebo "národ".
Násilnosti mezi oběma komunitami v 60. letech byly podle těchto učebnic, v nichž přesto zůstalo mnoho tvrzení odporujících pravdě, zaviněny také "některými" kyperskými Řeky.
"Změny v učebnicích dějepisu byly těžkým úkolem," připouští Tahir Gökçebel, generální tajemník syndikátu kyperskotureckých učitelů druhého stupně (KTOEOS).
Kyperskořecké učebnice obsahují "některé předsudky", ujišťuje tento profesor historie, který podporuje "veškerou iniciativu, jejímž cílem je novelizace učebnic s cílem vytvářet kulturu míru" mezi mládeží.
Jannis Papadakis však neskrývá, že v něm ministrův oběžník vyvolává jen málo iluzí o budoucnosti. Soudí, že se proti němu pozdvihne mnoho odporu. Nicméně nedávná vědecká studie uvádí, že kyperskořecké obyvatelstvo je zřejmě nakloněno změně, a to je známka toho, že společnost je možná dále než školská hierarchie.
Foto: AFP, AP, archiv
