Teorie, že židovskou dívku Anne Frankovou a její rodinu nacisté našli v úkrytu v zadním traktu jednoho z amsterodamských domů na udání, nemusí být založená na skutečnosti. Ve studii to v sobotu uvedlo muzeum, jež se věnuje odkazu jedné z nejznámějších obětí holocaustu.
Podle nové studie Muzea Anne Frankové v Amsterodamu je možné, že osm lidí, kteří se v budově dnešního muzea ukrývali od července 1942, nikdo neudal. Na úkryt mohla nacistická okupační správa přijít jen náhodou při razii, která souvisela s vyšetřováním kolem nelegální práce či falšování přídělových lístků. Podle muzea totiž neexistuje žádný přesvědčivý důkaz, že by úkryt někdo úřadům vyzradil.
Dva muži, kteří pracovali v domě, kde se Franková ukrývala, se podíleli na obchodování s falešnými potravinovými lístky. Oba byli zadrženi v roce 1944 a posléze propuštěni. Ředitel muzea Ronald Leopold uvedl v komentáři k nové studii, že je třeba "vzít v potaz i jiné scénáře" než ten současný, tedy že k odhalení došlo na základě udání.
Úkryt v zadním traktu amsterodamského domu policie odhalila 4. srpna 1944. Jeho obyvatele nacisté odvlekli do koncentračních táborů. Patnáctiletá Anne Franková zemřela v roce 1945 v táboře Bergen-Belsen. Deník, který si po dobu skrývání vedla, se stal jedním z nejznámějších svědectví doby pronásledování Židů. Po válce jej vydal její otec, který pobyt v koncentračním táboře přežil. Deník byl přeložen do více než šedesáti jazyků a prodalo se ho přes třicet milionů kusů.
