Doživotní trest vynesený soudem OSN nad bývalým bosenskosrbským předákem Radovanem Karadžičem polarizoval veřejnost v Bosně podle etnického principu. Zatímco Chorvaté a muslimští Bosňáci ho uvítali jako akt konečné spravedlnosti, tamní Srbové jeho odsouzení považují za nesprávné a haagský soud za protisrbský, informoval server Balkan Insight.
Soud OSN v Haagu ve středu v odvolacím řízení uložil 73letému Karadžičovi doživotní trest vězení za genocidu, válečné zločiny a zločiny proti lidskosti spáchané během války v Bosně v letech 1992 až 1995. Zvýšil tak prvoinstanční trest z roku 2016, kdy mu soudci vyměřili 40 let odnětí svobody.
"Válečný zločinec dostal zasloužený trest a dnes všechny oběti jeho zločinů jakož i celý civilizovaný svět můžou být s doživotním trestem spokojené," řekl bosňácký člen tříčlenného kolektivního předsednictva Šefik Džaferović.
Podle Željka Komšiče, který v předsednictvu zastupuje Chorvaty, je verdikt minimálním vyjádřením spravedlnosti za jeho zločiny a také lekcí, že žádný zločin nezůstane nepotrestán.
Většina bosenskosrbských politiků naopak považuje haagský soud za podjatý a protisrbsky zaměřený. Milorad Dodik, který je srbským členem předsednictva a který u soudu svědčil ve prospěch Karadžiče, rozsudek odsoudil jako neobjektivní a soud OSN obvinil z "arogance" a "selektivního přístupu" ke spravedlnosti.
Podle Nedeljka Čubriloviče, který je předsedou parlamentu Republiky srbské, jedné ze dvou entit tvořících stát Bosna a Hercegovina, byl haagský soud vytvořen pouze proto, "aby ukázal na Srby jakožto jediné viníky občanské války v Bosně".
To však odmítl hlavní prokurátor haagského tribunálu Serge Brammertz, podle nějž rozhodnutí soudu zaměřené proti Srbům není. "Karadžičova vina je jeho, nikoliv jeho národa," uvedl.
Nejdůležitější představitelé Srbska, kde se Karadžić dlouhá léta skrýval pod falešnou identitou šarlatána Dragana Dabiče, verdikt dosud nekomentovali.
