Rumunští voliči dnes v referendu rozhodnou, zda prezident Traian Basescu bude skutečně muset odejít z úřadu hlavy státu. Proces vedoucí ke zbavení Baseska moci zahájila středolevicová vláda premiéra Victora Ponty, který prezidenta označil za úhlavního nepřítele. Sporný postup však vyvolává obavy Evropské unie o osud právního státu a demokracie v nejchudší zemi evropské sedmadvacítky.
Vztah Ponty, který je u moci od května, a středopravicového Baseska doprovází řada sporů. Levice již v minulosti pohrozila, že prezidenta sesadí. Parlament pro jeho odchod z funkce hlasoval počátkem července, vzápětí ústavní soud potvrdil, že proces sesazení byl v souladu s ústavou. Definitivní verdikt ale vynesou až voliči.
Volební průzkumy naznačují, že 64 procent Rumunů s odchodem Baseska souhlasí. Jedno referendum o svém odvolání už přitom Basescu v roce 2007 přečkal.
Největší rumunská opoziční formace Demokratická liberální strana (PD-L), k níž má Basescu blízko, sází na to, že se hlasování zúčastní méně než padesát procent oprávněných voličů. Pak bude neplatné a Basescu bude moci v úřadu zůstat. Proto vzkázala svým stoupencům, aby k referendu nechodili.
Nejasné nicméně zůstává, co se stane, když účast voličů nebude většinová. Agentura DPA v této souvislosti upozorňuje na novelu zákona, kterou posvětil ústavní soud, podle níž "o dalším postupu" rozhodne parlament.
Mnozí analytici proto kvůli spornému postupu vládních stran tvrdí, že v sázce není jen Baseskův osud, ale především křehká rumunská demokracie. Podle nich jde i o roli Rumunů v Evropě a o "zpracování skládky nebezpečného odpadu z minulosti".
Tlak z Bruselu
Do dění v Rumunsku se již vložila Evropská unie. S Pontou se tento měsíc v Bruselu sešli předseda Evropské rady Herman van Rompuy a šéf Evropské komise José Barroso. Oba nejvyšší představitelé EU rumunskému premiérovi sdělili "hluboké znepokojení" nad děním v zemi. Evropská komise podle bruselských diplomatů dokonce nevylučuje, že by Rumunsku kvůli současnému politickému vývoji mohlo být pozastaveno členství v EU. Prezidenti a premiéři členských zemí by se museli shodnout, že Rumunsko porušuje základní evropské hodnoty jako respekt práva a demokracie.
Ostrý tón Bruselu kritizoval nedávno (a sporně) jmenovaný předseda rumunského senátu Crin Antonescu, který dočasně zastává funkci úřadující hlavy státu. Unii vzkázal, že jeho země nepřijímá příkazy ze zahraničí.
Pontův kabinet Baseska viní z toho, že závažným způsobem porušil ústavu, když si přidělil pravomoci vyhrazené premiérovi a zavedl úsporná opatření, která prý ochudila lid. Basescu obvinění odmítá a tvrdí, že neměl jinou možnost, jak zachránit zemi před krachem. Ponta také prohlásil, že Basescu odmítal s jeho vládou spolupracovat a blokoval všechny prosazené zákony, čímž práci parlamentu znehodnocoval.
V Rumunsku je prezident volen přímo. Jeho pravomoci jsou rozsáhlejší, než jakými disponuje například jeho český kolega, ale menší, než jaké má prezident Francie. Má v rukou výkonnou moc, jmenuje premiéra a vládu. Je také vrchním velitelem ozbrojených sil a předsedou Rady obrany země, jejímiž členy jsou premiér, vybraní ministři a šéfové tajných služeb.
