Co dal Balkán EU
Rumunsko: mafie a nejošklivější metropole Evropy

Díry v asfaltu, plastové lahve válející se po zemi nebo přerušení dodávek teplé vody jsou problémy, na které narazí dříve či později všichni obyvatelé Bukurešti, napsal internetový portál VerticalNews.com.  

Jsou i čtvrti, kde řady domů nejsou odděleny od asfaltované ulice nebo od zablácených cest. Neexistuje kanalizace, a tak lidé chodí vykonávat potřebu za dřevěné fošny postavené na zadních dvorcích. Místo vody z vodovodu lidé čerpají vodu ze studní. Vší bídě vévodí hromady za obytnými bloky nebo někdy přímo na hlavních třídách.

V některých částech rumunské metropole žijí lidé skoro jako ve středověku: bez kanalizace, tekoucí vody nebo asfaltovaných cest. Někdy by byly situace, jak ji popisují lidé, zábavné, kdyby nebyly tak dramatické. Například některé domy jsou napojeny na vodovody, ale k čemu jim to je, když nemají kanalizaci.

Lidé by se rádi vykoupali ve vaně, kdyby ale nemuseli poté vynášet vodu ve vědrech ven k nejbližšímu kanálu. Pak jim nezbývá než se mýt jen v lavoru.

Jiní zase mají kanalizaci, ale nejsou napojeni na veřejnou vodovodní síť. Musejí pro vodu do studny. V roce 2007 provedly zdravotnické orgány v Bukurešti analýzu vody v 60 studních na různých místech města. Výsledky byly dost znepokojivé: ve všech vzorcích překračovala hladina dusitanů přípustnou hranici 50 mg na litr. V 88 procentech případů byla tato hranice překročena dokonce několikrát.

Kvalita života v Bukurešti není vůbec dobrá, dokonce se zhoršuje. V roce 2001 byla rumunská metropole na 84. místě žebříčku zemí, které hodnotila konzultantská společnost Mercer, ale v roce 2009 klesla na 108. místo. Tím obsadila předposlední místo v Evropské unii před bulharskou Sofií. Společnost hodnotila 39 ukazatelů, mezi nimi zločinnost, znečištění, přístup k pitné vodě, kanalizaci a elektřině, veřejné dopravě a infrastrukturu.

Znečištění města se hodnotilo i na základě výsledků studie nevládní organizace Ecopolis, která se zaměřila na kvalitu vzduchu v Bukurešti a její dopad na zdraví lidí. Autoři studie šest let monitorovali přítomnost znečišťujících prvků ve vzduchu.

Podle výsledků výzkumů v roce 2010 všechny stanice, které monitorovaly kvalitu vzduchu v Bukurešti, zaznamenaly překročení hraničních limitů koncentrace nejméně jedné znečišťující složky. Koncentrace některých složek prachu překročila hranici stanovenou pro ochranu lidského zdraví ve všech monitorovacích stanicích.

V některých dnech bylo naměřeno překročení pětkrát až šestkrát větší než schválený denní limit.

Řešením by bylo vysázet stromy, které absorbují prach, protože zelených ploch je v Bukurešti hodně málo. V roce 2008 připadalo podle údajů radnice na každého Bukurešťana 16,38 metru čtverečního zelených ploch. Normy Evropské unie ale stanovují 26 metrů čtverečních na obyvatele a Světová zdravotnická organizace nejméně 50 metrů čtverečních.