Ziskem až 60 procent hlasů se jasným vítězem parlamentních voleb v Rumunsku stal Sociálně liberální svaz (USL) premiéra Victora Ponty. Pravicová aliance ARD nakloněná jeho prezidentskému rivalovi Traianu Baseskovi má necelých 17 procent.
Volební zápletka spočívá v prezidentské pravomoci jmenovat premiéra. Basescu dal před volbami najevo, že Ponta, kterého označuje za "chorobného lháře", jeho kandidátem nebude. Podle ústavy musí prezidentské jmenování potvrdit parlament, a pokud to dvakrát neudělá, může být rozpuštěn.
Kořeny nepřátelství obou politiků spočívají v tvrdém soupeření o moc doprovázeném osobní nevraživostí. Pontova vláda se letos v červenci pokusila Baseska sesadit z postu hlavy státu, ale referendum pro slabou účast voličů selhalo. Basescu obviňuje Pontu z nedemokratických praktik a populismu.
Podle rumunských analytiků sice prezident může sestavením vlády pověřit jiného, sobě politicky blízkého politika, ale vítězství USL je natolik výrazné, že konečným vítězem sporu bude nejspíš Ponta.
Nejistota ohledně budoucí rumunské vlády může vážně zkomplikovat vyjednávání nové smlouvy s Mezinárodním měnovým fondem (MMF) o půjčce nezbytné ke zotavení rumunské ekonomiky.
Levicová vláda vybudovala svou popularitu na odmítání razantních úspor, jimiž předchozí pravicová vláda vycházela vstříc požadavkům MMF. Volební program, s nímž Ponta zvítězil v nedělním hlasování, naopak počítá se zvyšováním mezd a snižováním daní.
Za Pontovou USL a pravicovou koalicí ARD se na třetím místě umístila populistická pravicová Lidová strana Dana Diaconeska (PPDD), kterou vede v Rumunsku známý televizní magnát.
Diaconeskova strana získala kolem 14 procent hlasů, do parlamentu by se se zhruba pěti procenty měli ještě dostat zástupci rumunských Maďarů.
Západní finanční experti podle listu The Wall Street Journal předpovídají Rumunsku delší období nestability. Prezidentské volby se v zemi budou konat v roce 2014 a do té doby je podle listu zřejmé, že rumunskou politiku bude ovlivňovat neklidné soužití Ponty a Baseska.
I když to Ponta popírá, může se podle komentátorů bývalý premiér znovu pokusit o Baseskovo ústavní odvolání, které letos v létě zmařila nedostatečná účast v referendu.
