Schulz v Praze
Rusko se chová divně, ale není hrozba, míní šéf europarlamentu

Ukrajinská otázka, energetika či nadcházející evropské volby. Tato témata dominovala setkání předsedy Evropského parlamentu Martina Schulze s českými novináři. Schulz, který je jedním z kandidátů na post předsedy Evropské komise, je v Praze na třídenní návštěvě.

Jak by se měla Evropská unie chovat k Rusku po jeho anexi Krymu a během pokračující ukrajinské krize? Podle Schulze (SPD, S&D, PES) je nejlepším způsobem dávat jasně najevo, že je připravena na konfrontaci a přežije i bez ruské energie, ale současně upřednostňovat dialog. Rusko prý pro Evropu není ohrožením, jak si mnoho jejích občanů myslí.

"Rusko pro Evropu obecně není hrozbou. Chová se ale zvláštně. Je mnoho lidí, kteří si přejí, aby zmizelo, ale ono je tady. Je to existující mocnost a my s ní musíme jednat," prohlásil.

Schulz zopakoval, že Moskva v případě Krymu porušila mezinárodní právo a Evropa by mu to měla dávat jasně najevo. Nejlepším řešením problémů je ale podle něj hledat společné zájmy, které oba tábory mají především v energetice. Případná konfrontace by pro Rusy byla podle Schulze větším riskem než pro Evropu.

Stane se tak zejména v případě, podaří-li se Evropě diverzifikovat zdroje energie. K tomu by mělo pomoci především větší využívání obnovitelných zdrojů.

Pokud jde o situaci na Ukrajině, někteří EU vnímají jako původce současné krize kvůli tomu, že se rozdělenou zemi snažila přetáhnout na svou stranu. Z dlouhodobého hlediska je to ale podle Schulze správné. "V dohledné budoucnosti není členství pro Ukrajinu proveditelné. Neměli bychom tedy vytvářet naději, že se mohou zítra připojit. Země ale musí dostat evropskou perspektivu," řekl.

Boj o post šéfa eurokomise

Někdejší knihkupec Schulz je lídrem kandidátky Strany evropských socialistů pro nadcházející evropské volby, jež se budou konat 22. až 25. května (část poslanců mu vyčítá, že se v této souvislosti nevzdal křesla šéfa parlamentu). Jako takový je podle novinky zavedené Lisabonskou smlouvou jedním z uchazečů o křeslo předsedy Evropské komise. Jeho hlavním protivníkem je lucemburský expremiér a někdejší šéf Euroskupiny Jean-Claude Juncker, který do voleb vede Evropskou lidovou stranu (EPP). Podle volebních modelů jsou jejich šance více méně vyrovnané.

Oba politici se ve středu střetli v první televizní debatě na stanici France 24. Pokud někdo čekal, že dotyční se do sebe pěkně zostra pustí, musel být zklamán. Oba jsou přesvědčení Evropané a liší se snad jen v názoru, jak řešit ekonomické problémy. Juncker například už před několika dny uvedl, že na rozdíl od Schulze nesouhlasí s tím, aby byl Francii tolerován vyšší schodek veřejných financí, než jaký dovoluje Pakt stability a růstu (tři procenta).

Jednou z věcí, kterou Schulz a Juncker sdílejí, je obava z rostoucí obliby extremistických stran napříč Evropou. Lucemburčan si dal zastavení populistů za jeden ze svých hlavních úkolů. Schulz v Praze řekl, že je vzestupem Le Penové a spol. znepokojen, ve Štrasburku se prý ale tato uskupení výrazněji neprosadí, jelikož jejich hlas zanikne "v davu". Prý mají jen obětní beránky, ale žádná řešení.

Další televizní souboje lídrů se budou konat od konce dubna. Vysílat je bude například kanál Euronews, německé ARD a ZDF nebo rakouská ORF. Lze očekávat, že v průběhu času by mohlo přibýt i vzájemných šťouchanců mezi oběma.

Mohli by se také objevit nové zajímavé výroky. Schulz už během kampaně stihnul prohlásit, že by zastavil pomoc africkým zemím trestajícím homosexualitu. Juncker zase řekl, že by si za komisaře nevybral žádné vysloužilé politiky toužící po trafikách a během krize by jmenoval speciálního komisaře pro Řecko.

Nový šéfa EK by měl být znám v červenci, poté co rozhodnutí Evropské rady potvrdí parlament. Celá komise by se pak měla ujmout funkce v listopadu.