Rusko uvedlo do služby jadernou ponorku nové generace, svou první od rozpadu Sovětského svazu. S odvoláním na ruského výrobce to dnes oznámila agentura Reuters. Výroba plavidla třídy Borej, které nese jméno Jurij Dolgorukij po legendárním zakladateli Moskvy, trvala více než 12 let.
Ponorka byla dlouhých odkladech spuštěna na vodu v loděnicích Sevmaš v takzvaném uzavřeném městě Severodvinsk v Bílém moři na severozápadě Ruska. "Atomová ponorka Jurij Dolgorukij byla spuštěna na vodu," uvedla v krátkém prohlášení firma Sevmaš.
Nové podmořské plavidlo může být vyzbrojeno 12 až 16 raketami. Má být vybaveno balistickými raketami typu Bulava-M. Ty mají dolet až osm tisíc kilometrů a nést mohou až deset jaderných hlavic.
Bulavy jsou vyrobeny na základě moderních mezikontinentálních raket Topol-M, nejmodernějších v ruském pozemním arzenálu. Podle armády jsou schopny úhybných manévrů, vypouštění klamných cílů a je prý schopná odolat i útoku elektromagnetických vln.
Jurij Dolgorukij se může se ponořit do hloubky až 450 metrů, bez vynoření může na moři zůstat až 100 dní. Plavidlo je dlouhé 170 metrů a široké 13,5 metru. Na palubě může mít 107 námořníků. Ponorka je vybavena plovoucí záchrannou komorou, do níž se vejde celá posádka.
Moderní jaderný meč Ruské federace
Rusko má po Spojených státech druhou největší flotilu jaderných ponorek na světě už nyní. Tvrdí, že vbrzku postaví další čtyři ponorky stejného typu jako Dolgorukij. V plném proudu už je prý stavba ponorek Alexandr Něvskij a Vladimir Monomach.
Ponorka byla do místního suchého doku přivezena už zhruba v polovině loňského roku. Tehdy první místopředseda ruské vlády Sergej Ivanov označil její stavbu za důležitý krok k obnově slávy ruského námořnictva, které na konci minulého století postihla řada velkých katastrof a neštěstí.
Nejtragičtější byla ztráta jaderné ponorky Kursk v srpnu 2000, kdy v Barentsově moři při námořní havárii zahynulo všech 118 mužů na palubě.
Ruský prezident Vladimir Putin často a rád hovoří o plánech na modernizaci ruských jaderných strategických sil. Za dobu, co je v prezidentském úřadu, se zasadil o výrazný nárůst výdajů ruských ozbrojených sil, včetně námořnictva.
Přitom Putin neustále poukazuje na údajnou expanzi bloku NATO směrem k ruským hranicím a mnohem častěji, než bylo v minulosti zvykem, sahá k demonstraci ruské vojenské síly.
Do této kategorie patří i nedávné mohutné ruské námořní manévry v Atlantiku, obnovení přítomnosti ruských válečných lodí ve Středomoří a nejnověji i víkendový incident, při němž ruský bombardér v západním Tichomoří dvakrát přeletěl nad americkou letadlovou lodí Nimitz ve výšce pouhých zhruba 600 metrů.
Foto: fas.org, globalsecurity.org
