Ruský velvyslanec v Makedonii Sergej Bazdnikin kritizuje rozhodnutí této balkánské země vstoupit do Severoatlantické aliance, neboť Skopje bude podle jeho slov nucena vzdát se ve jménu atlantické solidarity vlastních národních zájmů. V rozhovoru s agenturou TASS velvyslanec dále řekl, že Západ bude příslibem členství v Evropské unii v Makedonii uplatňovat svou politiku. Rovněž varoval, že dohoda, která změnou názvu státu na Severní Makedonii vyřešila spor mezi Skopjí a Aténami, porušuje národní i mezinárodní zákony, což může v explozivním balkánském regionu mít dalekosáhlé následky. Zároveň ale Bazdnikin ujistil, že Rusko na destabilizaci regionu zájem nemá.
Ruský ambasador se obává, že dohoda mezi Aténami a Skopjí nikdy nebude nástrojem dlouhodobého řešení problémů v oblasti, ale naopak způsobí ještě více třenic. Podle jeho názoru mnoho politických sil v Makedonii i v Řecku vystupuje proti ujednání a makedonské referendum, které bylo pro malou účast neplatné, dokazuje pocit obyvatel, že dohoda jim byla vnucena. Dodal, že vznik a prosazení dohody provázela řada protiprávních kroků.
Domnívá se také, že o změně názvu makedonského státu by měla jednat Rada bezpečnosti OSN. Odvolává se na rezoluci tohoto vrcholného orgánu z roku 1993, která ukládá generálnímu tajemníkovi OSN pravidelně radu o vývoji sporu informovat.
Bazdnikin rovněž varoval před přílišným nadšením Makedonců z unijní budoucnosti. Ačkoli Makedonie věří, že bude moci přístupové rozhovory s EU otevřít letos v červnu, přijímací proces podle velvyslance závisí na mnoha faktorech. "A makedonské úsilí je jen jedním z nich," řekl.
"Zdá se, že vyhlídka vstupu do EU byla používána mnoho let, a myslím, že ještě hodně dlouho používána bude, jako 'mrkev', která Západu dovolovala vést Makedonii i další země v regionu tím správným směrem," uvedl ruský velvyslanec. Za "správný směr" přitom označil zájmy Západu, které se ne vždy shodují se zájmy Makedonie a dalších balkánských států.
Spor o název země, který blokoval evropské ambice Skopje, se vlekl od roku 1991. Řecko používání názvu Makedonie svým severním sousedem považovalo za zásah do svého dědictví a za skrytý územní nárok na stejnojmennou řeckou provincii. Do OSN byla proto země přijata pod dočasným názvem Bývalá jugoslávská republika Makedonie (FYROM).
Loni v červnu ale premiéři Makedonie Zoran Zaev a Řecka Alexis Tsipras podepsali v řecké Prespě historickou dohodu, kdy Makedonie souhlasila se změnou názvu a Atény přislíbily Skopje podporu v jejím západním směřování. Dohoda má ale četné odpůrce z řad nacionalistů v obou zemích a změnu jména nepotvrdilo kvůli nízké účasti ani makedonské referendum. Plebiscit ale nebyl právně závazný, takže Skopje i Atény nakonec dohody ratifikovaly. Řecko v pátek jako první země NATO potvrdilo protokol o makedonském přistoupení k alianci.
