Ruský list: EU chce vliv v bývalém SSSR, ale neví na co

Evropská unie si vytváří sféru vlivu v postsovětském prostoru, ale zatím sama nepochopila, k čemu ji potřebuje, napsal časopis Russkij Newsweek k pražskému startu unijního projektu východní partnerství s šesticí postsovětských republik.

Alexandr Lukašenko se celý uplynulý týden nemohl dopátrat, koho vlastně pozvali na ustavující summit východního partnerství. Šéf české diplomacie (Karel Schwarzenberg) mu předal pozvání, ale běloruská opozice požadovala, aby Lukašenko nebyl do Evropy vpuštěn.

Byli vyslyšeni: komisařka Benita Ferrerová-Waldnerová si pospíšila s prohlášením, že do Prahy nebyl pozván Lukašenko, ale Bělorusko. Z kanceláře českého prezidenta zaznělo, že Václav Klaus nepodá ruku běloruskému vůdci, který je často nazýván posledním diktátorem v Evropě. "Nepotřebné hulvátství," urazil se Lukašenko. A do Prahy nejel.

Unie mění politiku vůči zemím bývalého SSSR. Na summitu, který se konal minulý čtvrtek, byl přijat program sbližování EU s šesticí států - Ukrajinou, Moldavskem, Běloruskem, Gruzií, Arménií a Ázerbájdžánem.

Podstata je v následujícím: EU poskytne východním sousedům do roku 2013 600 milionů eur na překonání krize. Na oplátku se příjemci zaváží k politickým reformám. Pokud změny uspokojí Brusel, mohou doufat ve zmírnění vízového režimu, v těsnější hospodářskou spolupráci a v zónu volného obchodu.

Moskva reaguje nervózně. Šéf diplomacie Sergej Lavrov hovořil "o pokusu vytvořit sféry vlivu na území bývalého SSSR". Ale podle expertů dostanou "východní partneři" díru v preclíku. Nabídnuté finance jsou mizivé a o perspektivě vstupu do EU není zmínky. Unie ani tak neútočí na ruskou sféru vlivu, jako se omlouvá postsovětským zemím za to, že není s to jim nabídnout plné členství.

Nestabilita východu se odráží na EU

S nápadem na sblížení s východními sousedy přišly před rokem Švédsko a Polsko. Nezamlouvala se jim strategie politiky dobrého sousedství, která byla přijata v roce 2004 a spolu s bývalými sovětskými republikami zahrnovala i Libyi, Sýrii či palestinskou autonomii. Partneři v EU se k iniciativě zprvu stavěli bez nadšení. Ale vše se změnilo po srpnovém konfliktu Ruska a Gruzie. Vytváření nové východní politiky EU urychlila lednová plynová válka mezi Ruskem a Ukrajinou, která ponechala několik členských zemí dva týdny bez plynu a tepla.

"Zjistili jsme, že jakákoliv nestabilita v postsovětském prostoru se okamžitě odráží na zemích EU. Zůstat nečinní by bylo hloupé, a proto jsme vzali iniciativu do svých rukou," objasňuje komisařčina mluvčí Christiane Hohmannová.

Podle experta Davida Marplese z Jamestown Foundation "EU chce dostat tyto země ze sféry ruského vlivu a vytvořit nárazníkovou zónu ze spřátelených či alespoň neutrálních států". Ale chce toho dosáhnout za cenu co nejmenšího úsilí. Proto "východní partneři" přijali návrh EU s různou mírou nadšení.

Kromě Lukašenka v Praze chyběl i moldavský prezident Vladimir Voronin, který partnerství považuje za protiruský projekt. Z Ukrajiny měli přijet prezident a premiérka. Ale Julije Tymošenková se na poslední chvíli rozhodla prozkoumat příčiny požáru v Dněpropetrovsku. A Viktor Juščenko měl hlavně starost, aby se partnerství nestalo náhražkou za vstup do EU.

"Ukrajina a Moldavsko se urazily, že je dali na roveň s Ázerbájdžánem," tvrdí expert londýnského Centra evropských reforem. Kyjev, Kišiněv a Tbilisi by více potěšila dohoda o přidružení jako první krok na cestě do EU. To by potěšilo i Arménii, která před summitem oznámila, že jejím cílem je vstup do unie.

Peníze na východ nezapůsobí

Finance od EU také neudělaly na "partnery" dojem. Každá země dostane 20-25 milionů eur ročně. To jsou drobné. "Samo Bělorusko dostává od Ruska desetkrát více," tvrdí Marples. "Ale peníze nejsou pro Lukašenka hlavní. Zapojením do partnerství se může zčásti vymanit z plné kontroly Moskvy."

Podle Marplese "partnery" silně rozčarovalo nevyřešení víz. Není jasné, odkdy budou moci volně cestovat a pracovat v Evropě. V prohlášení datum chybí. Východní sousedé chtějí více, než jim EU nyní může poskytnout.

"Ti, kdo více postoupí v plnění programu, obdrží více než zaostávající," vysvětluje Hohmannová z Evropské komise. Čím více podniknou reforem, tím více obdrží privilégií, práv a peněz.

Vzniká prvek soutěžení. Ale není jasné, jaká bude odměna.

Navíc nová východní politika neuspokojuje všechny členy unie. Česku a Polsku se nezdá dost radikální, už teď by víza zrušily. Belgie a Německo naopak udělaly vše, aby z deklarace zmizela nejmenší zmínka o evropské perspektivě. Francie, Itálie a Španělsko vůbec nechápou, k čemu je. Sarkozy, Berlusconi a Zapatero v Praze nebyli. Tyto problémy bude muset řešit Švédsko, které 1. července začne předsedat unii.

Podle švédských diplomatů je umění nalézat kompromisy silnou stránkou EU. Ale unie je proslulá i uměním maskovat svou nechuť k přijetí složitých rozhodnutí bouřlivou činností. Ředitel bruselského European Policy Center Antonio Missiroli soudí, že právě proto se "východní kompromis" Evropanům tolik líbí: "Dovoluje vytvářet zdání, že přehlédli slona." Tím slonem je přání postsovětských republik vstoupit do unie. 

Foto: Reuters, ČTK/AP