Redakce ruského opozičního listu Novaja gazeta, která deset dní před smrtí Václava Havla otiskla zřejmě poslední jeho komentář, zahájila sběr podpisů pod návrh přejmenovat Havlovým jménem jedno z moskevských náměstí. Náměstím Václava Havla se má stát Bolotné (Blatné) náměstí na jihu městského centra, kde se nedávno konal masový protest opozice.
"Mlčení ruských kimirsenů ke smrti státníka takového významu vrhá stín na nás všechny," píše redakce v narážce na diplomatickou kondolenci, kterou prezident Dmitrij Medveděv zaslal v minulých dnech do severokorejského Pchjongjangu po smrti tamního diktátora Kim Čong-ila. Soustrast Kremlu k Havlově úmrtí přitom veřejně nezazněla.
"Je naší lidskou povinností pozvednout hlas proti přezíravé urážce českého národa, proti ponížení a hanbě, které padají i na nás," píše redakce. "Všichni jsme tak či onak dědici Havla, zatímco naši 'nemluvové' jsou zřejmě dědici sovětských vůdců, kteří v srpnu 1968 tanky zadávili Pražské jaro."
"V takové situaci nezbývá než vzpomínat, hovořit a jednat. Přejmenování Bolotného náměstí na náměstí Václava Havla se může stát prvním krokem na této cestě," uvádí se v redakčním článku.
Náměstí nedávné masové demonstrace
Bolotné (Blatné) náměstí je na místě dřívějšího podmáčeného luhu mezi rameny řeky Moskvy jižně od Kremlu. Od 15. století byl prostor místem lidových veselic, trhů a slavností. V 60. letech minulého století bylo náměstí přejmenováno na Repinovo podle slavného ruského malíře, v 90. letech se ale moskevská radnice vrátila ke starému názvu.
Podpisový arch redakce listu Novaja gazeta je vystaven na samostatné webové stránce. Svůj podpis zatím připojilo přes tři sta lidí.
Autoři petice nezvolili Bolotné náměstí k přejmenování náhodou. Před dvěma týdny se tu sešla zřejmě nejmasovější protestní demonstrace proti ruskému vládnoucímu "tandemu" Dmitriji Medveděvovi a Vladimiru Putinovi. Její účastníci protestovali proti údajně nečestným parlamentním volbám z počátku prosince a žádali jejich opakování.
Polsko už Havlovu třídu má
Rusko by mohlo následovat Poláky, kteří už v Gdaňsku během pátku otevřeli třídu, jež nese jméno exprezidenta Havla. Tabulku s nápisem "aleja Vaclava Havla" (třída Václava Havla) odhalil Pawel Adamowicz, primátor Gdaňska, kde se začátkem 80. let zrodily nezávislé odbory Solidarita.
O pojmenování 1,7 kilometru dlouhé ulice, která nesla pracovní název Nová lodžská, po posledním československém a prvním českém prezidentovi ve čtvrtek jednohlasně rozhodli gdaňští radní. Myslí si, že Gdaňsk je prvním městem na světě, které tímto způsobem uctilo Havlovu památku.
Gdaňský primátor o Havlovi mluví jako o "českém Walesovi". Přirovnává ho k Lechovi Walesovi, ikoně boje proti komunismu v Polsku. Walesa se od 70. let postupně stal vůdčí osobností boje proti komunistické diktatuře v Polsku. Byl také prvním nekomunistickým polským prezidentem po roce 1989.
Není vyloučeno, že se Václav Havel "svých" ulic dočká i v jiných polských městech. Aby jeho jméno nesla některá z již existujících nebo nových ulic v Lodži, navrhne v lednu radním primátorka Hanna Zdanowská. Ve Vratislavi se o pojmenování některé z ulic chce zasadit český honorární konzul Arkadiusz Ignasiak. Vratislavský primátor Rafal Dutkiewicz ale říká, že by bylo lepší s touto poctou počkat. Chce, aby se město řídilo předpisem, že do pojmenování místa po nějaké osobnosti musí uplynout pět let. Nicméně z tohoto pravidla lze udělat výjimku a mnozí si myslí, že právě Václav Havel by si ji zasloužil.
Ve Vratislavi na začátku 80. let vznikla Polsko-československá solidarita, v níž spolupracovali disidenti z obou zemí, Václava Havla nevyjímaje. Do dějin se nesmazatelně zapsala jejich setkání v hraničních horách.
