Příval telefonátů ze zahraničí se na Fjodora Michina začal sypat ve středu, jen pět dní poté, co Evropská unie poprvé navrhla kritizovanou daň z vkladů v bankách na Kypru. Nejdříve se ozvali dva bankéři z Andorry, kteří ruskému podnikateli se sídlem na Kypru nabídli založení účtu, pak zavolal i zástupce jeho švýcarské banky.
Ačkoli Evropa na Kypr hledí s obavami, zástupci mnoha finančních ústavů si mnou ruce: kyperské ztráty totiž mohou rychle přetavit ve vlastní zisk, píše v reportáži deník Financial Times.
Minulý týden mířily na Kypr desítky movitých Rusů a jejich zástupců, aby zkontrolovaly stav svých účtů a zahájily zuřivá vyjednávání s úřady.
Nyní na ostrov míří další velká vlna návštěvníků: evropští bankéři, kteří ucítili příležitost získat pro sebe řadu lukrativních klientů.
Jeden kyperský právník, který se trvale stará o ruské občany, už mluvil se zástupci půltuctu evropských bank od Lotyšska po Německo. Slibují mu hory doly, pokud si vybere právě jejich služby, a nabízejí založení účtu do hodiny.
I když se zatím nedá říct, kolik ruských podnikatelů navrhovaná opatření EU postihnou a co přesně se pak stane, většina cizinců už je prakticky na odchodu ze země. Teď jenom zvažují, kam svá sídla přesunou.
"Kypřané svou zemi zničili za jediný den," říká Michin s odkazem na 15. březen, kdy kyperský prezident Nikos Anastasiadis přijal unijní návrh získat 5,8 miliardy eur zdaněním bankovních vkladů. Michina, který vlastní mezinárodní spediční společnost, přitom neznepokojuje samotná daň.
Jeho zahraničních kont se totiž nedotkne. Děsí ho spíše fakt, že se kyperský finanční systém stane zcela nedůvěryhodným - a v tom není sám.
"Místní by měli pochopit jednu věc: jakmile odtud odtečou peníze, zmizí také lidé, kteří chodí do restaurací, kupují auta a nemovitosti. Kypřané přijdou o živobytí," varuje ruský podnikatel. "Říkají, že tady pereme peníze, ale oni z těch peněz deset let žili a zapomínají na to."
Blížící se exodus movitých lidí způsobuje těžkou hlavu tisícům právníků, sekretářek a auditorů, kteří pro ruské klienty pracují a nejspíš brzy přijdou o práci, stejně jako zaměstnanci dvou největších bank v zemi.
"Rusové nám volají, mají obavy. Ale co jim můžeme říct? Nemůžeme je nutit, aby tu zůstali," stěžuje si právník Andreas Neocleus, který ve své kanceláři pečuje o bohaté klienty z východní Evropy. Jeho kolega poukazuje na pokrytectví evropských zemí.
"Nechápu, proč jde o praní špinavých peněz, když jsme na Kypru, a proč je tatáž společnost najednou zcela přijatelná, když sídlí v Londýně."
Ne všichni Rusové už ale zavírají krám. Někteří, včetně Michina, vyčkávají, co se stane, až se banky na Kypru zase otevřou.
A čekají také, zda zůstane v platnosti rusko-kyperská dohoda o dvojím zdanění, jejíž výpovědí pohrozil ruský premiér Dmitrij Medveděv v případě, že konečná dohoda bude pro Rusko nepříznivá.
"Pokud dohoda o dvojím zdanění přestane platit, nebudeme mít žádný důvod dál na Kypru zůstávat," říká otevřeně právník jednoho ruského oligarchy.
Michin navíc zdůrazňuje, že Kypřané zřejmě nedoceňují, do jaké míry Rusové živili místní hospodářství. "Až Rusové odjedou, kdo bude bydlet ve Four Seasons za 500 dolarů za noc? Angela Merkelová?"
Počet místních, kteří si uvědomují, jak nedozírné následky bude mít masová emigrace movitých byznysmenů, zjevně roste.
Na dálnici mezi přímořským Limassolem a letištěm v Larnace se minulý týden objevil nový billboard. Zjevně odkazuje na dobré politické vztahy mezi Kyprem a Moskvou, které se datují až do sovětské éry, a na pravoslaví, jež oba národy také spojuje. Pod obrovskou ruskou vlajkou stojí ruský nápis: "Bratři, neopouštějte nás!"
Není to tak dávno, co se Kypřané živili pasením koz a zemědělstvím. Poté vsadili na banky a turistiku. Tato éra ale na ostrově končí.
