Vlajka s hákovým křížem, führerův portrét, svícny s runami SS... V bytě plném nacistických devocionálií žije jedna matka ze severoněmeckého Kielu se svými čtyřmi dcerami. Úřady sotva co zmůžou. Reportáž o ní přinesla Spiegel TV a informuje o ní tentýž magazín ve svém vydání online.
„Jsem nacionální socialistka," vyznává se ze svého světonázoru před kamerou devětatřicetiletá nezaměstnaná žena, která žije na podpoře Hartz IV. (podle názvu reforem pracovního trhu).
Nacistické symboly nevnímá jako vraždění milionů, válečné štvaní a zločiny proti lidskosti, nýbrž jako „pravdu, kladení otázek, myšlení".
A na otázku reportéra Spiegel TV, zda popírá holocaust, odpovídá žena stejnou měrou lstivě jako jednoznačně: „To se nesmí."
Dospělá na hnědém scestí - to je děsivé, píše Spiegel online. Ještě strašněji ale působí čmáranice její sedmileté dcery, které ukázala novinářům. Děvčátko mělo pestrými fixy na stěny svého pokojíku namalovat desítky hákových křížů, run SS a nacistických hesel.
Stále znovu se objevuje i číslice „88". V hnědém žargonu se za ní skrývá nacistický pozdrav „Heil Hitler". Písmeno „h" je osmé v abecedě.
Jedovaté pastelky
Zvláště hrůzně působí jeden detail, jenž zprvu nebudí pozornost, pokračuje Spiegel. V levém dolním rohu je vidět neobratně načrtnutá káď, na níž je nápis dětskou rukou „Zückon B".
Míněn je zjevně vysoce jedovatý insektizid Cyklon B (výrobek IG Farben), který byl používán k masovému vraždění ve vyhlazovacích táborech třetí říše.
Při konfrontaci záběrů svého bytu a malůvek své dcery říká matka z Kielu: „Považuji to za zcela v pořádku." Je prý jen „mrzuté", že hnědými hesly poškodila tapetu sociálního bytu.
„Když malé děvčátko vyrůstá v takovém prostředí, znamená to, že nemá skutečnou šanci stát se demokratkou," rozhořčuje se v pořadu šlesvickoholštýnský ochránce ústavy Horst Eger. „To je neúnosné."
Stejného názoru je i odbor sociálních věcí a mládeže města Kielu, ale proti výchovným metodám matky zmůže jen málo. Úřad už je s rodinou v kontaktu, musí ještě zevrubněji prozkoumat, jak se dívkám u jejich matky daří.
Záležitostí se už zabývá i prokuratura a policie. Problémem ale je, že příslušný paragraf o nacistických symbolech trestá jen jejich veřejné vystavování.
Co si myslí mlčící většina?
Kauza matky obdivující nacismus na obrazovce Spiegel TV přichází jen několik měsíců po aféře německé knižní autorky a moderátorky hlavní zpravodajské relace německé veřejnoprávní televize ARD (NDR) Evy Hermanové.
V televizní show se vyslovila pochvalně o některých aspektech rodinné politiky v době vlády Adolfa Hitlera. Následoval vyhazov.
Případ populární moderátorky rozpoutal celonárodní diskusi. Někteří historici, například Wolfgang Wippermann, hovoří o „sporu historiků (Historikerstreit) mlčící většiny".
Historikerstreit, německý spor o historii, je ve Spolkové republice pojem. Před více než dvaceti lety k němu dal impuls německý konzervativní historik Ernst Nolte, který srovnával nacismus včetně holocaustu se sovětským režimem.
Nolteho oponenti reprezentovaní filozofem Jürgenem Habermasem vyslovili podezření, že se tím relativizují obludné zločiny třetí říše a že se toto pojetí může stát nástrojem německého alibismu.
Foto: Profimedia, Spiegel TV a archív
