„Make love not war". Kdo si dnes oblékne tričko s tímto sloganem z 60. let minulého století, vzbudí sotva pozornost. To však neplatí pro bezpečnostní personál v německém parlamentu. Výzva, aby se lidé místo válčení milovali, je podle něj velmi politická a nemá na půdě Bundestagu co pohledávat.
Když vstupovala do parlamentu v Berlíně jedna z mnoha skupin školáků, konkrétně s Hesenska, aby navštívila zeleného poslance Omidoa Nouripoura, musel si jeden ze studentů obrátit tričko naruby. Měl na něm totiž už zmíněné heslo „květinových dětí".
Kontrola u vchodu by ho jinak nepustila dovnitř. Politické výzvy jsou podle ní na půdě Bundestagu zapovězeny.
Nad čím by asi mnoho lidí mávlo rukou jako nad špatným vtipem, vzal poslanec Nouripour velmi vážně. A není sám.
V dopise prezidentovi Spolkového sněmu uvádí, že dosavadní praxe je „výrazně přehnaná" a „kontraproduktivní". Nedělá podle něj dobrou službu cíli, který je spojen se zvaním skupin studentů a politicky angažovaných občanů do německého parlamentu.
Nouripour souhlasí, že některé politicky motivované slogany nemají v prostorách budovy Říšského sněmu co pohledávat, ale láska vítězící nad válčením k nim prý nepatří. Poslanec žádá, aby kontrolování vhodnosti oděvů u vchodu do parlamentu bylo důkladně přezkoumáno.
Není to ostatně zdaleka poprvé, co došlo k dohadům kvůli vhodnosti a nevhodnosti oblečení návštěvníků parlamentu. Jen málokdy však podobné věci proniknou do médií. Před půltřetím rokem vyvolal diskuse případ, kdy ochranka nepovolila vstup mladíkovi, angažovanému antifašistovi, jenž měl na triku symbol pěsti drtící hákový kříž. Do budovy měl pozvánku na akci pořádanou levicí.
Nedávno si musel další mladý muž přetáhnout bundu přes mikinu s červenou hvězdou. Nouripour zdůrazňuje, že podobné symboly nemají už u mnoha dnešních mládežníků žádný politický podtext, ale jsou jen popkulturní ozdobou.
Správa Bundestagu se bude věcí zabývat. Jeho mluvčí už však předem připomněla, že v budově Říšského sněmu musí být zachován klid a pořádek, návštěvníci musejí ctít důstojnost tohoto místa. V zásadě podle ní platí, že oděvy nesmějí manifestovat žádné mínění a světonázor, zvláště pokud jsou extrémní.
Foto: Profimedia
