Dolní komora francouzského parlamentu zkoumá návrh zákona, který by umožňoval nezletilé delikventy poslat na půl roku "na vojnu" – aby si osvojili zodpovědné a společenské chování.
Národní shromáždění s návrhem souhlasilo navzdory obrannému výboru, proti byla například poslankyně a někdejší ministryně obrany Michèle Alliot-Marie, píše Le Monde.
Původně navrhovatel zákona počítal s možností trestu civilní služby pro mladé recidivisty, po jednání s prezidentem Nicolasem Sarkozym se ovšem návrh změnil. Nynější verze počítá s tím, že by mladí trestanci (16-18 let) byli na půl roku až rok zařazeni do vojenských struktur, a to pouze s jejich souhlasem. Nešlo by o skutečná vojska, na starosti by je měli armádní vysloužilci a speciální pedagogové. Rozpočet by přišel ze spotřební daně na tabák.
Delikventi k dobrovolníkům?
Takový program už funguje, totiž operace Obrana, druhá šance. Od roku 2005 existuje dvacet vzdělávacích center, kam mohou mladí lidé mezi
První tři centra by mohla přijmout alternativní trestance v únoru, prohlásil ministr spravedlnosti Michel Mercier.
"Jde o to jim znovu vštěpit do paměti principy života ve společnosti jako respekt k druhým, ke společenství, ale i respekt k sobě či chuť na práci," vysvětluje navrhovatel, poslanec z Nice Eric Ciotti. "A to díky přísné, leč motivující disciplíně, inspirované vojenskou přísností."
Sami vojáci se na nápad zrovna nadšeně nedívají, nechce se jim do poměrně nového a ještě křehkého programu dobrovolníků míchat kriminálníky. A také se nechtějí vracet k neslavně proslulým galejím.
Mercier v parlamentu připomněl, že lze "popírat otcovství" poslance Ciottiho z vládní strany UMP, neboť podobný nápad prosazovala v předvolební kampani socialistická prezidentská kandidátka Ségolène Royalová roku 2007, napsal Le Point. Hlasovat mají poslanci 12. října, začátkem listopadu by pak návrh dostal senát. Branná povinnost skončila ve Francii, zakladatelské zemi NATO, v roce 2001.