Francouzský prezident Nicolas Sarkozy dnes ohlásil zeštíhlení a modernizaci francouzských ozbrojených sil a potvrdil záměr znovu plně zapojit Francii do Severoatlantické aliance. Při prezentaci nové, takzvané Bílé knihy o obraně zdůraznil, že armáda se musí přizpůsobit novým hrozbám, být schopnější je předvídat a být pružnější při reakci na ně.
Bílá kniha stanoví francouzskou obrannou doktrínu na příštích zhruba 15 let.
Za jedno z hlavních nebezpečí, kterým musí být Francie schopna čelit, označil Sarkozy terorismus. Znovu také zmínil Írán, který se podle západních zemí snaží získat jadernou zbraň.
V reakci na kritiku, která se už ozvala i z armádních kruhů, prezident řekl, že sílu armády nelze posuzovat jen podle jejího početního stavu. Ten je podle něho nutno uvést v soulad s operativními potřebami. Sarkozy oznámil, že podle Bílé knihy se během šesti až sedmi let počet francouzských vojáků sníží na 225 tisíc oproti nynějším 271 tisícům.
Vojenský rozpočet ale neklesne, do roku 2020 bude na obranné účely věnováno 377 miliard eur (přes 9,4 bilionu korun). Sarkozy řekl, že zvlášť velké prostředky půjdou na rozvědku, především na špionážní družice. Francie si také podle něho plně zachová schopnost jaderného odstrašení. Na potřebné úrovni zůstane i schopnost zasahovat v zahraničí. Podle Bílé knihy se předpokládá, že Francie musí být schopna vyslat do zahraničí 30 tisíc mužů, dosud je to 50 tisíc. Přehodnocen bude také počet a rozmístění francouzských vojenských základen v zahraničí.
Pro návrat do integrovaného velení NATO, z něhož se Francie stáhla v roce 1966 z rozhodnutí tehdejšího prezidenta generála Charlese de Gaullea, nezmínil Sarkozy žádné datum. Řekl jen, že podle nové Bílé knihy francouzskému návratu do vojenské složky aliance nic nebrání.
Kritici v tomto návratu vidí ohrožení francouzské nezávislosti. Sarkozy naopak zdůraznil, že zapojení do vojenské složky aliance nezávislost země ve vojenské oblasti nijak nepostihne, nad prostředky jaderného odstrašení si Francie ponechá plnou podporu, její ozbrojené síly "zůstanou národní" a v době míru se žádný francouzský voják neoctne pod cizím velením.
Francie je už teď jedním z hlavních přispěvatelů do rozpočtu NATO a její vojáci se podílejí na operacích NATO v zahraničí, mimo jiné v Afghánistánu.
Sarkozy dále v projevu znovu zdůraznil význam budování vojenské kapacity Evropské unie. Řekl, že to bude jednou z priorit nadcházejícího francouzského předsednictví, "ať už bude jakýkoli osud lisabonské smlouvy" o budoucím fungování EU, kterou minulý týden odmítlo v referendu Irsko. Podle Sarkozyho je žádoucí, aby byla unie schopna mít pro operace mimo své hranice k dispozici 60 tisíc mužů. Prezident také volal po větším propojení zbrojařského průmyslu členských zemí EU.
Foto: AP a francouzská armáda
