Sarkozyho "reálpolitika" pod palbou
07.12.2007 14:25
Blahopřejný telefonát ruskému prezidentu Vladimiru Putinovi k volbám, nadcházející přijetí libyjského vůdce Muammara Kaddáfího nebo velké obchody uzavřené v zemích jako Čína a Alžírsko jsou některé z kroků nového francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho, jež vzbudily ve Francii polemiku. Opozice tvrdí, že Sarkozy v rozporu s předvolebními sliby obětuje zásady "reálpolitice".
"Jsem hluboce proti. Bulharské zdravotní sestry byly v Libyi mučeny, a to se nemohlo dít bez Kaddáfího vědomí," prohlásila Sarkozyho soupeřka v prezidentských volbách Ségolene Royalová ke Kaddáfího návštěvě, která začíná v pondělí. Kritizovala i telefonát Putinovi a Sarkozyho rozhodnutí nevzít s sebou do Číny státní tajemnici pro lidská práva Ramu Yadeovou, "nepochybně proto, že slova ´lidská práva´ v Číně vadí".
Terčem kritiky se stalo i Sarkozyho nedávné přijetí kontroverzního venezuelského prezidenta Huga Cháveze, jednání s čadským prezidentem Idrissem Débym nebo určité vstřícné kroky vůči Sýrii, která byla kvůli své politice v Libanonu za prezidenta Jacquesa Chiraka ve Francii ve svého druhu klatbě. Sarkozyho cestu tento týden do Alžírska zase doprovázely dohady, zda prezident reagoval dost rázně na protižidovský výpad jednoho alžírského ministra.
Mazlení s únosci
"Sarkozy vede svou zahraniční politiku podle imperativů dané chvíle," napsal k tomu list Libération. Některé Sarkozyho kroky, zvlášť cesta do Tripolisu vzápětí po propuštění k smrti odsouzených bulharských zdravotních sester a lékaře, ale vzbudily výhrady i v tisku. "Bylo potřeba tak spěchat s objímáním těch, kdo berou rukojmí?" napsal tehdy Le Monde a i Le Figaro, který přitom Sarkozymu fandí, tehdy uvedl, že "je nutná nejvyšší opatrnost", protože Libye "je pořád diktatura".
Ve Francii se připomínají také zahraniční výhrady k Sarkozyho ochotě pomoci dalším státům v oblasti civilní jaderné energetiky. Sarkozy to s jasnou narážkou na Írán prezentuje jako nejlepší odpověď těm, kdo navzdory mezinárodním smlouvám usilují o zvládnutí atomu k vojenským účelům.
Už v létě podepsal dohodu o spolupráci v oblasti jaderné energetiky s Libyí, podobné nabídky byly učiněny Alžírsku a Maroku. Znepokojení nad touto linií se objevilo v Izraeli, ale třeba i v Německu, kde náměstek ministra zahraničí Gernot Erler hovořil o růstu nebezpečí šíření jaderných zbraní vždy, když jaderné energie začne využívat další země.
Rovněž představitel Evropské unie pro společnou zahraniční politiku Javier Solana připomněl, že jaderná technologie má dvojí využití.
Podle francouzské opozice, zvlášť Zelených, jde v tomto směru Sarkozymu hlavně o to, aby zajistil nové kontrakty francouzským společnostem, které se jadernou technologií zabývají.
Foto: AP
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.