Manželka francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho poprvé promluvila o „libyjské misi" na osvobození bulharských sester.
„Jsem šokovaná, jak některá média zneužila tuto lidskou tragédii," prohlásila Cécilia Sarkozyová (49) v úvodu exkluzivního rozhovoru pro dnešní vydání deníku L´Est républican. Zdůvodnila tak, proč se rozhodla promluvit, přestože před parlamentní komisí o svém pobytu v Libyi a rozhovoru s plukovníkem Kaddáfím vypovídat odmítla.
Celý svět obletěly v červenci fotky Cécilie v kalhotách a ležérním bílém tričku, jak vystupuje z letadla s osvobozenými šťastnými bulharskými sestrami a palestinskoarabským doktorem.
Zastínila tak německou diplomacii, úsilí EU i její komisařku Benitu Ferrero-Waldnerovou, která vedla dlouhá jednání za propuštění zdravotníků obviněných z úmyslného nakažení libyjských dětí virem HIV.
Jak se povedlo Sarkozyové přesvědčit Muammara Kaddáfího, když tolik vyjednavačů před ní selhalo? „Přijela jsem do Libye jako žena, jako matka, s nezlomnou úmyslem zachraňovat životy. (...) Kaddáfí měl před sebou ženu, která se zcela a výhradně soustředila na pomoc nakaženým dětem, na rodiny obětí, se kterými jsem se setkala, na uvězněné sestry a doktora."
Emotivní projev Sarkozyové vrcholí prohlášením: „Kaddáfí pochopil, že s mou pomocí může udělat humánní gesto a vylepšit si tak svou image." Jakékoli francouzské kompenzace, o kterých se spekuluje, Sarkozyová - kromě zdravotnických - odmítá. „Z mé strany se jednalo pouze o nabídku lékařské pomoci."
Sarkozy však přislíbil diktátorskému režimu jaderný reaktor, aby mohli Libyjci odsolovat mořskou vodu.
Sarkozyová nevylučuje, že se do Libye vrátí, pokud to bude situace vyžadovat.
Světový tisk kritizuje choť francouzského prezidenta, že sklidila nezasloužené zásluhy za osvobození roky zadržovaných zdravotníků. Domácí média se dále podivovala tomu, že první dáma vyrazila na diplomatickou misi, když manželky francouzských prezidentů stávaly vždy ve stínu svých mužů. Jejich úkolem bylo doprovázet je na společenské akce a věnovat se charitě.
Cécilia, která si nějakou dobu přivydělávala jako modelka, si ze své role první dámy hlavu nedělá a na protokol nedbá. Ať už jde o oblékání (pryč jsou uhlazené kostýmky paní Chirakové), doprovázení manžela při oficiálních návštěvách (odmítla pozvání do Bílého domu s omluvou, že má angínu, ale místo, aby ležela doma v posteli, byla viděna na nákupech), nebo o rodinné trable.
Francouzský občanský zákoník přísně dbá na ochranu soukromí každého občana. Bulvár proto bývá k intimnostem politiků opatrnější. Cécilia se však nikdy nezdráhala mluvit o manželových nevěrách, a tak se prezidentské rodinné špinavé prádlo stalo oblíbeným námětem nejen bulvárních plátků.
Nové prohlášení Sarkozyové „Nikdo mi nikdy nezabrání pokoušet se léčit bídu světa", se dá parafrázovat i jako: Nikdo mi nikdy nezabrání v ničem, co si usmyslím. Ani můj manžel.
Na snímcích: (1-2) manželé Sarkozyovi, 2007; (3) Cécilia Sarkozyová při předávání bulharských zdravotnic v Sofii, červenec 2007; (4) prezident Sarkozy zahajuje školní rok v Blois-Vienne, 4. září 2007
Foto: (1-2) archiv, (3-4) Reuters
