Sama Schwarzkopfa, německého neurologa působícího na University College London, nepříjemně vylekal dopis od britské vlády. Dočetl se v něm, že jeho žádost o trvalý pobyt byla zamítnuta a měl by se připravit na odchod ze země.
Jako občan Evropské unie má ze zákona právo v Británii žít a loňské rozhodnutí britských voličů blok 28 zemí opustit na věci nic nemění. Schwarzkopf je však jedním z tisíců Evropanů, kteří s britskou byrokracií bojují o potvrzení svého právního postavení a někdy dochází ke zjištění, že tento proces jejich nejistotu jen umocňuje.
Německý vědec za kanálem La Manche žije od roku 1999, oženil se s Britkou a měl za to, že žádost o povolení k trvalému pobytu bude formalita. Když mu přišel dopis se zamítnutím a konstatováním, že má zemi výhledově opustit, počáteční překvapení vystřídal vztek. "Fakt, že přikročili k takové formulaci a zrovna v tuto chvíli, je ostudný," řekl.
Nikdo neví
Sam se snažil získat modrou kartičku s logem britského ministerstva vnitra a se slovy "Dokument o trvalém pobytu" pro občany Evropské unie. Před loňským referendem o členství v Evropské unii většina lidí ani nevěděla, že tato kartička existuje. Občané EU mohou žít a pracovat v rámci celé unie a k pobytu v Británii není třeba žádného speciálního víza či administrativního procesu. To se však změní, jakmile Británie po dvouletém rozvodu, jenž má začít tento měsíc, z EU odejde. Nikdo ale neví, jaké změny nastanou.
Počet pobytových karet vydaných mezi posledním čtvrtletím roku 2015 a roku následujícího se zvýšil sedmkrát. Za celý rok 2016 bylo podáno 240 tisíc žádostí - toto číslo zdůrazňuje státní správa, jež se na konci roku 2016 prodírala 90 tisíc nezpracovaných žádostí. Žadatelé musí vyplnit 85 stran formuláře a předat stohy dokumentů od výplatních pásek přes bankovní výpisy až po doložení adresy. Chris Jordan z Brightonu zvážil dokumenty, jež odevzdala jeho německá žena: měly jeden kilogram.
Více než čtvrtina žádostí je zamítnuta, někdy jen kvůli nepodstatným chybám ve vyplnění formuláře. Žádost Sama Schwarzkopfa byla zamítnuta, protože poslal pouze kopii svého německého pasu, a nikoli pas samotný.
Nepřátelský postup
Kritici vládu obviňují, že vůči lidem v Británii dlouhodobě pobývajícím postupuje necitlivě, ne-li přímo nepřátelsky. "Vláda podmínky se zpětnou platností změnila," prohlásila tento měsíc v horní sněmovně britského parlamentu liberálnědemokratická politička Sarah Ludfordová. "Najednou se po lidech chce, aby dokumenty podložili jakoukoli životní změnu."
Někteří žadatelé upadli v nemilost kvůli požadavku, že nezaměstnaní, práci hledající například studenti anebo rodiče věnující se výhradně dětem musí doložit, že po dobu pobytu v Británii mají "komplexní zdravotní pojištění". Tato podmínka mnohé šokovala, protože britská Národní zdravotní služba (NHS) všem rezidentům poskytuje zdarma zdravotní péči, která se hradí z daní. Státy EU také mezi sebou mají smlouvy, jež občanům zaručují poskytnutí lékařské péče v ostatních členských státech.
Doře-Olivii Vicolové, doktorandce na Oxfordské univerzitě, trvalo týdny, než se jí z vlasti, Rumunska, podařilo získat dokument prokazující, že má zdravotní pojištění. "Obávala jsem se, že propadnu sítem," popsala své pocity. "Musela jsem se shánět po papírech, vše zpětně dohledávat a pokusit se dopátrat dokumentů spojených s mým životem," říká antropoložka, která se paradoxně zabývá migrací. "Bylo to, jako bych musela doložit sebe samou a domáhat se práva tu vůbec být."
Ne každý uspěje
Její žádost byla úspěšná. Zná ale lidi, jimž se to nepovedlo a nyní to zkoušejí znovu s pomocí imigračních právníků. To je ovšem táhlý a nákladný proces. Podle Vicolové mohou sice mladí, dobře vzdělaní a kvalifikovaní lidé, jako je ona a její přátelé, mít na takové řízení prostředky, ale mnoha dalším lidem se dostávat nebudou.
Jonathan Portes, profesor ekonomie a veřejné politiky na londýnské univerzitě King's College, konstatoval, že systém ovládá "naprostý zmatek". "Teď je zavedený proces - pro žádosti o trvalý pobyt - který zjevně dokáže vyřídit žádosti nanejvýš pár tisíc lidí, ale rozhodně ne tří milionů," tvrdí Portes, "Je jasné, že se to musí změnit, zefektivnit. Ví to celá vláda, a přesto nadále necháváme lidi podávat žádosti o trvalý pobyt a třetinu z nich odmítáme z banálních byrokratických důvodů. To vše samozřejmě vede k tomu, že se šíří nejistota a zmatek."
Někteří úspěšní žadatelé mezitím přehodnotili, zda chtějí v Británii zůstávat. Sam Schwarzkopf si podal žádost znovu a tentokrát mu byla schválena. V mezidobí však začal hledat akademické pozice v zahraničí. "Těch několik posledních měsíců mě utvrdilo v tom, že odejdu, "uzavřel. "Nevím sice kdy, ale jsem si jist, že to bude docela brzy."
