Český ministr zahraničí Karel Schwarzenberg prohlásil, že Rusko se zmocnilo plánovaného rozmístění prvků amerického protiraketového štítu v České republice a Polsku jako záminky k zasetí nesvárů v Evropě. V rozhovoru pro francouzský list Le Monde označil projekt za potřebný, malé nadšení Západoevropanů pro něj přičetl obnovenému "antiamerickému reflexu" a řekl, že Evropané by se měli z tohoto záměru radovat.
Ministr popřel, že by "bouři" kolem amerického plánu rozpoutaly svým kladným postojem k němu Česká republika a Polsko. "Bouři rozpoutal (ruský) prezident Vladimir Putin svým projevem v Mnichově, který byl dosti mimořádný," řekl.
O radarové základně rozhodneme sami
"S Ruskem je nezbytné konzultovat projekt americké protiraketové základny, ale Moskva nemá právo vetovat rozhodnutí suverénního státu se takového projektu účastnit," uvedl ve Washingtonu Schwarzenberg, který se zúčastnil konference o raketové obraně v Evropě. Podle ministra vybudování protiraketového štítu neohrozí politické a vojenské zájmy Moskvy; Česko základnu podle něj chápe jako součást svého závazku k NATO.
"Považujeme radar za prospěšný pro bezpečnost Evropy," uvedl ministr. Spojené státy začnou podle něj v květnu vyjednávat o možném umístění radaru na českém území a desítky protiraketových střel na území Polska. Moskva dává najevo nevoli nad americkým záměrem, a tvrdí, že základna je namířena proti ní. Místopředseda ruské vlády Sergej Ivanov odmítl návrh, že by Rusko mohlo s USA na protiraketové obraně spolupracovat. Reagoval tak na nedávnou americkou nabídku v tomto smyslu.
"Jsme připraveni vyjednávat s USA, jsme připraveni ke konzultacím s našimi spojenci a partnery uvnitř i mimo NATO," řekl ministr na konferenci Atlantické rady USA. Dodal, že Česká republika si však o základně nakonec sama rozhodne s ohledem na vlastní bezpečnostní zájmy. Český verdikt může ovlivnit i plánovaná návštěva prezidenta George Bushe 5. června v Praze.
Podle Schwarzenberga se na oficiální potvrzení Bushovy cesty stále čeká. "Bezpochyby se návštěva bude týkat raketové obrany," řekl ministr.
Podpora EU je pro americký projekt důležitá
"Myslíme, že budoucí blízký vztah mezi oběma systémy je v zájmu všech evropských spojenců," řekl Schwarzenberg. Americký záměr ale podle něj nemusí získat nejprve podporu Evropské unie. V minulosti to podle něj nebylo nutné ani v případě Británie či Dánska, kde americké základny jsou.
Putin 10. února v Mnichově zamýšlený systém kritizoval a řekl, že Evropa ho nepotřebuje a že zvýšené užívání americké síly v mezinárodních vztazích vyvolává nové zbrojní závody.
Schwarzenberg v Le Monde dále uvedl, že projekt odpovídá potřebě čelit novým nebezpečím a rychlým změnám ve světě. Popřel, že by Česká republika a Polsko postupovaly "příliš sólo", protože podle něj systém ochrání většinu Evropy. Prohlásil také, že momentálně jediný účinný nástroj obrany Evropy je NATO a že tváří v tvář nebezpečím je potřeba použít nástrojů, které jsou k dispozici.
Konstatoval rovněž, že projekt upevňuje transatlantické vztahy a že Evropa by měla zahájit s USA užší dialog, neboť tuto relaci zanedbala. Posilování transatlantických vztahů "je politika mé vlády. Ale byl bych velmi nešťastný, kdyby se to chápalo jako protievropský postoj nebo jako projev toho, že nechceme především konsolidovat samu Evropu," uvedl ministr.
Pokud jde o Rusko, dodal, že je důležité vést s ním dialog, ale že se postaví proti tomu, aby se Rusko vměšovalo do české obranné a bezpečnostní politiky.
Foto: Jan Zatorsky
