Neumíte francouzsky? Pak máte smůlu. Pohodlné časy angličtinářů v Evropské unii záhy skončí. V nejbližších šesti měsících bude platit heslo „nic než francouzština". „Jen si to představ, všechno bude ve francouzštině," vykřikoval irský novinářský kolega zvyklý na to, že s angličtinou si běžně vystačí i ve frankofonním Bruselu.
Proč to? Za pár týdnů se do čela všech občanů Evropské unie postaví Francie. Právě ona dala diplomacii svůj jazyk. Ještě před dobrými třinácti lety se při jednáních v EU jiným jazykem nekomunikovalo.
„I pravidelné tiskové konference pro novináře byly jen ve francouzštině, žádné tlumočení nebylo", vzpomíná francouzský redaktor agentury Reuters Yves Clarisse.
Jenže časy se změnily. Už dávno neplatí, že jen francouzština je dorozumívací řečí politiků a diplomatů. Světu nekompromisně vládne angličtina a kuloáry evropských - dříve výhradně frankofonních - institucí nejsou výjimkou.
Postaralo se o to postupné rozšiřování o skandinávské země a naposledy o postkomunistické státy, které namísto ruštiny houfně přešaltovaly na angličtinu.
Většina zemí ovšem nadále respektuje, že francouzština je pevně zakotvena jako jeden ze tří hlavních jazyků EU, spolu s angličtinou a němčinou. Chce-li někdo udělat kariéru v Evropské unii, nemůže si dovolit faux pas, že nebude moci lehce přejít během konverzace do francouzštiny. A to platí i pro Brity, kteří se učí jazyky stejně těžce jako Francouzi.
Francie doposud blahosklonně ignorovala skutečnost, že v unii není jeden, ale hned třiadvacet oficiálních jazyků. Exprezident Jacques Chirac dokonce při jednom ze summitů odešel z místnosti ve chvíli, kdy zástupce evropských podnikatelů začal mluvit anglicky s argumentem, že jde o jazyk byznysu. Ani takový milovník USA, jakým je jeho nástupce Nicholas Sarkozy, rodný jazyk neopouští.
Předsednictví v EU je tedy pro Francii příhodnou příležitostí připomenout ostatním Evropanům svůj jazyk. Obavy irského kolegy jsou proto namístě. Žádný překlad nebude, nechala se slyšet mluvčí francouzského zastoupení v Bruselu, když se jí kolegové ptali, zda během úvodní cesty bruselských novinářů bude k dispozici i anglické tlumočení.
Všechny unijní dokumenty mají být zprvu sepisovány výhradně ve francouzštině a až po schválení se dočkají ostatních jazykových verzí. Dnes je přitom v angličtině až 62 procent všech nových návrhů.
Přesto jistý pokus o „mnohojazyčnost" Francie prokázala. Poprvé nebudou internetové stránky speciálně vytvořené pro čas předsednictví jen ve francouzštině, ale hned v pěti jazykových verzích včetně italštiny a španělštiny.
„Vidíte, není pravda, co se říká, snažíme se být jazykově rozmanití," poznamenal jeden z francouzských diplomatů.
Foto: tisková služba Evropského parlamentu
